Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci jistě uvítají. Dnes se tedy blíže podíváme na téma dovolené se psem na horách. Také vás zajímá, jaká zde platí pravidla pro psy a jak je to například s ubytováním se psem v horských penzionech?
Nocleh se psem
Již od malička jezdíme s rodinou každý rok v létě na hory. Někdy jsme však našeho chlupáče museli svěřit příbuzným či známým, aby nám jej pohlídali, když jsme byli pryč. Důvodem nebylo, že bychom s ním nechtěli být, ale sem tam se stalo, že jsme nesehnali takové ubytování, které by bylo “dog-friendly”. Doba pokročila a nabídka míst, kde složit na horách hlavu dnes, již počítá i s našimi zvířecími mazlíčky.
Nehledě na typ ubytovacího zařízení, i zde musíme dodržovat určitá pravidla. Relativně často se například setkávám s tím, že není dovoleno brát psa do společných stravovacích místností apod. Základem je ohleduplnost nejen k majiteli (např. nenecháváme pejska spát v posteli a na sedačce), ale i ostatním hostům (ti se totiž nemusí k naší smůle řadit mezi psí nadšence). Může se stát, že někteří poskytovatelé ubytování si od nás dopředu vyžádají informace nejen o počtu, ale také velikosti pesanů, které s sebou plánujeme na horskou dovolenou přibrat.
Ačkoli to nemusí na první pohled působit přímo vřele, z vlastní zkušenosti vím, že tyto údaje slouží spíše k tomu, aby se zkorigovala očekávaná psí sešlost a nedocházelo tak k případným melám. Často jsou pro ubytování se psem vyhrazeny také jen určité pokoje, jejichž počet bývá omezen. Při vyhledávání ubytování se psem nám mohou pomoct webové stránky jako jsou například www.dovolena-se-psem.cz či www.dovolenasepsem.unas.cz. Vždy si však raději možnost noclehu i se psem raději ověřme telefonicky.
Psaná i nepsaná pravidla pro páníčky a jejich psy na horách
Dovolenou bychom měli vždy plánovat tak, aby se k nám na horskou tůru mohl připojit i náš chlupáč a nemuseli jsme ho nechávat samotného na pokoji. V cizím prostředí nejen, že by mohl nadrobit pěknou neplechu, ale také bychom mohli přijít o úžasné společné zážitky. Jak je to ale s pobytem psů například v národních parcích, které se nachází ve většině českých hor?
Stejně jako u ubytování i v tomto případě je dobré se informovat předem a to na konkrétní oblast, kam máme namířeno. Většina národních parků má informaci o pohybu se psem dostupnou na svých webových stránkách, například:
Návštěvní řády těchto a dalších parků se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten stanovuje zákaz volného pobíhání psů na území I. a II. zóny národního parku. Jednotlivé správy NP si však výklad upravují a tak například v Krkonoších pes nemusí být na vodítku, ale musí být “v dosahu a pod povely svého pána”. Na Šumavě je to obdobné, návštěvní řád to však neříká explicitně a majitelům stanovuje “mít psa pod kontrolou”.
Vždy je tedy lepší neriskovat, že by náš pes mohl vyrušit v parku žijící živočichy nebo polekat ostatní kolemjdoucí zvláště na úzké pěšině, a mít ho raději přímo na vodítku. Nejde však jen o druhé, chráníte tak i samotného psa, který by se při zaběhnutí mohl nejen ztratit, ale také zranit v náročnějším terénu. Pro všechny případy psa doporučuji na výlet do hor vybavit vaším telefonním číslem, uvedeným buď přímo na obojku, anebo na známce či na papírku v adresáři připnutých na obojku, a to i když je pes očipovaný.
Jedním z pravidel, které patří do kategorie “nepsaných”, je “úklid po vašem pejskovi”. Ačkoli můžeme mít pocit, že se to v rozlehlé krajině ztratí, není tomu tak. Dbejme tak na to, aby i ostatní se mohli v klidu kochat horskými výhledy a nemuseli koukat pod nohy.
Všem horálům a jejich psům přeji prima dovolenou a někdy příště se podíváme, jak je to s pravidly na horách za našimi humny.
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
