Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci jistě uvítají. Dnes se tedy blíže podíváme na téma dovolené se psem na horách. Také vás zajímá, jaká zde platí pravidla pro psy a jak je to například s ubytováním se psem v horských penzionech?
Nocleh se psem
Již od malička jezdíme s rodinou každý rok v létě na hory. Někdy jsme však našeho chlupáče museli svěřit příbuzným či známým, aby nám jej pohlídali, když jsme byli pryč. Důvodem nebylo, že bychom s ním nechtěli být, ale sem tam se stalo, že jsme nesehnali takové ubytování, které by bylo “dog-friendly”. Doba pokročila a nabídka míst, kde složit na horách hlavu dnes, již počítá i s našimi zvířecími mazlíčky.
Nehledě na typ ubytovacího zařízení, i zde musíme dodržovat určitá pravidla. Relativně často se například setkávám s tím, že není dovoleno brát psa do společných stravovacích místností apod. Základem je ohleduplnost nejen k majiteli (např. nenecháváme pejska spát v posteli a na sedačce), ale i ostatním hostům (ti se totiž nemusí k naší smůle řadit mezi psí nadšence). Může se stát, že někteří poskytovatelé ubytování si od nás dopředu vyžádají informace nejen o počtu, ale také velikosti pesanů, které s sebou plánujeme na horskou dovolenou přibrat.
Ačkoli to nemusí na první pohled působit přímo vřele, z vlastní zkušenosti vím, že tyto údaje slouží spíše k tomu, aby se zkorigovala očekávaná psí sešlost a nedocházelo tak k případným melám. Často jsou pro ubytování se psem vyhrazeny také jen určité pokoje, jejichž počet bývá omezen. Při vyhledávání ubytování se psem nám mohou pomoct webové stránky jako jsou například www.dovolena-se-psem.cz či www.dovolenasepsem.unas.cz. Vždy si však raději možnost noclehu i se psem raději ověřme telefonicky.
Psaná i nepsaná pravidla pro páníčky a jejich psy na horách
Dovolenou bychom měli vždy plánovat tak, aby se k nám na horskou tůru mohl připojit i náš chlupáč a nemuseli jsme ho nechávat samotného na pokoji. V cizím prostředí nejen, že by mohl nadrobit pěknou neplechu, ale také bychom mohli přijít o úžasné společné zážitky. Jak je to ale s pobytem psů například v národních parcích, které se nachází ve většině českých hor?
Stejně jako u ubytování i v tomto případě je dobré se informovat předem a to na konkrétní oblast, kam máme namířeno. Většina národních parků má informaci o pohybu se psem dostupnou na svých webových stránkách, například:
Návštěvní řády těchto a dalších parků se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten stanovuje zákaz volného pobíhání psů na území I. a II. zóny národního parku. Jednotlivé správy NP si však výklad upravují a tak například v Krkonoších pes nemusí být na vodítku, ale musí být “v dosahu a pod povely svého pána”. Na Šumavě je to obdobné, návštěvní řád to však neříká explicitně a majitelům stanovuje “mít psa pod kontrolou”.
Vždy je tedy lepší neriskovat, že by náš pes mohl vyrušit v parku žijící živočichy nebo polekat ostatní kolemjdoucí zvláště na úzké pěšině, a mít ho raději přímo na vodítku. Nejde však jen o druhé, chráníte tak i samotného psa, který by se při zaběhnutí mohl nejen ztratit, ale také zranit v náročnějším terénu. Pro všechny případy psa doporučuji na výlet do hor vybavit vaším telefonním číslem, uvedeným buď přímo na obojku, anebo na známce či na papírku v adresáři připnutých na obojku, a to i když je pes očipovaný.
Jedním z pravidel, které patří do kategorie “nepsaných”, je “úklid po vašem pejskovi”. Ačkoli můžeme mít pocit, že se to v rozlehlé krajině ztratí, není tomu tak. Dbejme tak na to, aby i ostatní se mohli v klidu kochat horskými výhledy a nemuseli koukat pod nohy.
Všem horálům a jejich psům přeji prima dovolenou a někdy příště se podíváme, jak je to s pravidly na horách za našimi humny.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).
