V jednom z minulých článků (“Jako psi a kočky”) jsem se zaměřila na otázku, jak spolu vlastně vychází zástupci dvou nejrozšířenějších zvířecích mazlíčků, a to kočky a psi. V článku jste rovněž našli doporučení, jak postupovat při jejich vzájemném seznamování. Dnes však doplním teorii praxí a podělím se s vámi o zkušenosti jedné z chovatelek obou těchto úchvatných zvířat, která nám poradí praktické tipy, jak na to ;-).
V jednom z minulých článků (“Jako psi a kočky”) jsem se zaměřila na otázku, jak spolu vlastně vychází zástupci dvou nejrozšířenějších zvířecích mazlíčků, a to kočky a psi. V článku jste rovněž našli doporučení, jak postupovat při jejich vzájemném seznamování. Dnes však doplním teorii praxí a podělím se s vámi o zkušenosti jedné z chovatelek obou těchto úchvatných zvířat, která nám poradí praktické tipy, jak na to ;-).
Vendy, vy sama máte doma kočičky a pejsky. Jak jste je seznámila?
Ano, již více jak patnáct let se věnuji chovu pudlů. Stejně dlouho mám kočičky u rodičů na chalupě, kam se svými psy často jezdím. To, co bych určitě doporučila všem, kteří poprvé seznamují obě zvířata, je, aby to bylo v místě, kde mají obě zvířata možnost úniku. Jinými slovy, aby se v případě, že se polekají, měla možnost schovat.
Je tedy důležité vytvořit pro obě zvířata bezpečné prostředí. Jaký byste poradila další krok?
V naší rodině jsme vždy seznamovali štěně s již dospělou kočkou. A již při prvním kontaktu obou zvířat se nám vždy osvědčilo upoutávat pozornost štěněte pamlsky. Smyslem bylo to, aby se pejsek soustředil více na nás, než na kočku. Pejska jsme zároveň jemně přidržovali, aby se na kočku nemohl z ničeho nic rozběhnout.
Základem je rozptýlit pozornost psa, aby se nemohl na kočku vrhnout. Jak to ale probíhá poté?
Když pejsek zjistí, že není potřeba jednat impulzivně a zklidní se, můžeme jej volně pustit. My však zůstáváme stále ve střehu a opět upoutáváme pozornost pejska pomocí pamlsků či hraček. To celé by mělo trvat přibližně tak dlouho, než kočka pejska obhlédne a zjistí, že se po ni pes nevrhá a ona se nemusí bránit či utíkat tak, jak by jí jinak velely instinkty.
Stačí opravdu jen pamlsky?
Pejska je dobré již od začátku usměrňovat povely, jako jsou například “lehni” či “zůstaň”. Tedy takové povely, které znemožní, aby se na kočku vrhl - ať už v dobrém či jiném úmyslu. Na první seznamování by tedy mělo dojít spíše až ve chvíli, kdy je již pejsek alespoň částečně seznámen se základními povely. Je důležité, aby si pes fixoval již od štěněte, co smí a co nikoli.
Máte zkušenost s tím, že by kočka nového pejska nechtěla přijmout?
Ano, někdy se stává, že kočka nemusí být otevřená novému přírůstku do rodiny. V případě nutné socializace se “zlou” kočkou pak vždy přidáváme povel “ne”, kdykoli se štěně rozhodne za kočkou jít. V našem případě, jsme pak obě zvířata sice nechávali volně, ale stále pod naším dozorem. U všech tří psů, které jsme zatím chovali, se setkání s kočkou vždy obešlo bez závažnějších úrazů - maximálně s jedním škrábnutím, když štěně neposlechlo povel.
Co s tím, když je štěně paličaté a za kočkou doráží?
Psí povely fungují na principu pozitivní motivace. Doporučuji proto používat odměny i za nevšímání si kočky. Určitě je také důležité vyvarovat se slovním spojením typu "hele kočička", a to všemi členy rodiny. Všichni naši psi se tímto sžili s jiným tvorem a naučili se neotravovat i zlou kočku v bytě.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
