Soužití člověka se zvířaty sahá do daleké minulosti a vzájemný vztah je tak hluboce zakořeněný a přináší řadu benefitů – ať už fyzických, nebo psychických. Chov domácích mazlíčků je velká zodpovědnost, ale zároveň přináší každodenní radost, společné rituály, zážitky a pocit blízkosti.
Pozitivní vliv na zdraví
Psi a jiná zvířata mají prokazatelné pozitivní účinky na lidské zdraví a kondici. Psi nás přirozeně motivují k pohybu. I krátké vycházky a venčení přispívají k počtu nachozených kroků a podle studií díky tomu majitelé psů snáze naplní minimální doporučenou fyzickou aktivitu.
Každodenní chůze a pravidelný pohyb příznivě ovlivňuje fyzickou kondici a zdraví srdce. Majitelé psů mají průměrně nižší tlak a lépe zvládají stres, v důsledku toho mají prokazatelně nižší riziko úmrtí z důvodu kardiovaskulárních onemocnění.
V neposlední řadě si lidé žijící v blízkosti domácích mazlíčků budují silnější imunitu. Děti žijící v přítomnosti domácích zvířat jsou méně ohroženy alergiemi a chronickým onemocněním dýchacích cest.
Redukce stresu a psychická pohoda
Ať už chováte psa, kočku, nebo jiné zvíře, získáváte do rodiny společníka, díky kterému nikdy nebudete osamělí. Přítomnost zvířete snižuje hladinu stresu, úzkosti i pocitu osamění. Kontaktem se zvířetem dochází k uvolňování oxytocinu – hormonu, který je spojen s důvěrou a klidem. Zvíře navíc poskytuje přirozený rytmus a pravidelné rituály, které pomáhají udržovat psychickou stabilitu, zejména v obdobích nejistoty nebo změn.
I do rodin může zvíře přinést více pohody a sounáležitosti. Kolem domácích mazlíčků se totiž většinou točí činnosti, které může rodina vykonávat společně – ať už se jedná o krátkou hru s kočkou, nebo celodenní výlet se psem.
Také ve stáří mají psi pozitivní vliv na mentální zdraví. Společnost zvířete může částečně kompenzovat sociální kontakt, kterého mohou mít někteří lidé v důchodu podstatně méně než v produktivním věku. Vlastnictví domácích zvířat nás navíc udržuje aktivní v každém věku, studie navíc poukázala na možné dlouhodobě pozitivní účinky na paměť a další kognitivní funkce.
Snazší sociální kontakt
Vlastnictví domácího zvířete, a zejména psa, navíc prokazatelně usnadňuje navazování sociálních kontaktů a komunikaci s okolím. Zvíře totiž často funguje jako přirozený prostředník v mezilidské interakci – ať už při setkání v parku, na cvičáku, nebo i jen tak na ulici. Domácí zvíře usnadňuje také komunikaci mezi generacemi v rodině. Pes nebo kočka se totiž často stávají společným tématem hovoru a přispívají tak k vytvoření otevřenější a přátelštější atmosféry.
Pro děti, seniory, introvertní osoby nebo lidi se specifickými potřebami může být zvíře oporou, která jim pomáhá odbourávat sociální bariéry, posilovat sebevědomí a usnadňovat mezilidskou komunikaci.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.