Separační úzkost: jak naučit psa trávit čas o samotě?
Se separační úzkostí se setkává řada majitelů psů. Projevuje se velkým stresem psa při odloučení od svého pána. Separační úzkost může vést k destruktivnímu chování a hlasitému štěkání. Velká míra stresu, kterou pes zažívá, nezhoršuje jen sousedské vztahy, ale může mít také nepříznivý dopad na jeho zdraví a duševní pohodu.
Je na vás váš pes závislý? V článku vám poradíme, jak tento problém zvládnout a zajistit, aby byl schopen spokojeně trávit čas o samotě.
Separační úzkost
Separační úzkost je stav, kdy pes prožívá extrémní stres z odloučení. Často se projevuje u psů, kteří zažili nějaký traumatický zážitek, jako je ztráta člena rodiny, nebo byli zcela opuštěni. K separační úzkosti mohou být náchylní také psi z útulků, kteří ke svému novému majiteli velmi rychle přilnou. Někdy se úzkost z odloučení také projevuje u štěňat, která si na samotu nezvykala postupně.
Separační úzkost se zpravidla projevuje destruktivním chováním, štěkáním či vytím v době vaší nepřítomnosti, močením v domácnosti, ale i pokusy o útěk. Známky separační úzkosti můžete vypozorovat také podle zvýšené nervozity během příprav k odchodu.
Pomalé krůčky
Separační úzkost je stresující jak pro psy, tak pro jejich pány, je proto důležité snažit se zabránit tomu, aby si ji váš pes vypěstoval. Jakmile si donesete domů štěně, je dobré ho postupně učit, že pobyt o samotě je normální součástí dne a vy se vždy vrátíte domů. U psů z útulku nebo u psů, kteří si na vaši neustálou přítomnost už zvykli, je to o něco těžší, ale postup zůstává stejný. Základem je, aby si pes na samotu zvykal postupně a nejlépe byste ho měli učit trávit čas o samotě ještě v době, kdy jste stále doma.
Jakmile bude klidný, když ho necháte v jiné místnosti, můžete začít krátkými odchody a postupně prodlužovat dobu, kdy psa necháte o samotě. Pochopí tak, že se vždy vrátíte a váš odchod není trvalý. Vaše odchody i příchody by se měly obejít bez velkých emocí, ideálně tak, aby si toho pes vůbec nevšiml. Ukážete mu tak, že se jedná o běžnou součást dne a nemusí se vaším odchodem zbytečně stresovat.
Pocit bezpečí
Každý pes by měl mít své místo, kde se bude cítit bezpečně a kde bude odpočívat a trávit chvíle o samotě. Může se jednat o pelíšek nebo nějak ohraničený prostor, boudičku nebo klec. Pes by měl mít poblíž tohoto místa také misku s vodou a místo, kde ho pravidelně krmíte. Ideální je, pokud má ve svém pelíšku nebo kleci hračky, které ho zabaví, nebo třeba svou oblíbenou deku, o které ví, že patří jen jemu. Vytvoříte mu tak místo, kde se bude cítit doma a v bezpečí i v době vaší nepřítomnosti.
Přestože se vám může klec zdát jako drastické řešení, je dobré vědět, že tomu tak není. Klec může pro psa představovat útočiště, ve kterém se bude cítit dobře. Důležité je ho naučit pobývat v kleci a ukázat mu, že se jedná o bezpečný prostor, kde netráví čas za trest.
V neposlední řadě před odchodem dopřejte svému psovi dostatek vyžití, aby byl v době vašeho odchodu příjemně unavený a vaši nepřítomnost využije k zaslouženému odpočinku. Nezapomínejte, že žádný pes by neměl zůstávat doma sám příliš dlouho!
Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.
Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.
Pokud máte doma psí nebo kočičí slečnu a neplánujete ji začlenit do chovu, období hárání či mrouskání je pro vás mnohokrát stresující. Možná jste tedy už přemýšleli, jestli jí nezačít podávat antikoncepci. Pokud ano, tady máte pár informací, které by...
Rčení láska až za hrob se většinou spojuje se psy. O kočkách se tvrdí, že až tak vázané na člověka nejsou, a tak by tu lásku u nich nikdo moc neočekával. Tahle kočka je ale důkazem toho, že i ony jsou schopny ke člověku přilnout opravdu silně.
Jak dobře znáte svoji kočku? Připravila jsem pro vás malý kvíz, kde si můžete své znalosti prověřit. Tipnete si správně, co z tvrzení je pravda a co jen mýtus? Některé informace vás možná překvapí.
Zatímco majitelé „gaučáků“ zkracují v zimě (zvlášť v mrazech) procházky na minimum, chovatelé sportovně a lovecky založených plemen si takovou pauzu dovolit nemohou. Tito pejsci plní energie se zkrátka potřebují vyřádit, ať už venku leží sníh, nebo...
Odčervování koček a psů je dnes mezi chovateli už celkem běžná praxe. Věděli jste ale, že odčervovat byste měli i sebe? Právě parazité často stojí za naší zvýšenou únavou, teplotou, pokašláváním či nepříjemným pálením v krku. Sami pak ani nevíme, s čím...
Důsledkem nesprávného krmení psa se u zvířete krom obezity může objevit i podvýživa a velká řada nemocí. Ve složení granulí se člověk ale leckdy těžko vyzná. Víte, na co si máte dávat pozor a co naopak ve složení hledat?
Nezkušený chovatel morčat by si mohl myslet, že jejich strava nepodléhá nijak zvlášť složitým pravidlům. Je pravda, že péče o morčátko příliš komplikovaná není, přesto je však nutné, právě co se stravování týče, hlídat, aby zvířeti nechyběly důležité...
Psi instinktivně svou bolest skrývají. I proto panovalo ve vědeckých kruzích dlouhou dobu přesvědčení, že stejně jako ostatní zvířata bolest necítí. Jak tomu je ale ve skutečnosti a jak se posunul vědecký a potažmo i etický pohled na bolest zvířat?