Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je třeba hrát podle jiných pravidel. Jak si tedy proti sobě nepoštvat pány lesa a současně si vycházku užít?
Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je třeba hrát podle jiných pravidel. Jak si tedy proti sobě nepoštvat pány lesa a současně si vycházku užít?
Strašně ráda se cítím volná jako pták. A mám radost, když vidím i svého pejska spokojeně běhat zelenou trávou. S přítelem se snažíme trávit každou volnou chvilku v přírodě a oddechnout si od každodenního stresu a shonu velkoměsta. Jenže každé hřiště má svá pravidla a nejinak tomu je v případě lesa a luk. I proto mě můj dobrý kamarád, který se s rodinou rozhodl žít v horách, upozornil na zákonitosti lesa.
Pokud se totiž rozhodnete v Čechách vydat s čtyřnohým přítelem za hranice města či vesnice, vaše kroky se od té chvíle řídí zákonem o myslivosti. Ten jasně zakazuje nechat zvíře volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele. Což v srozumitelném jazyce znamená, že bez vodítka už dále ani krok. Pokud byste se chtěli se zákonem seznámit detailněji, najdete vše podrobně vysvětleno v § 2 zákona č. 449/2001 Sb. :-)
Patříte li mezi “průzkumníky-začátečníky” je dobré se vedle přípravy svačiny porozhlédnout po vhodném vodítku. Každý pejsek je jinak vycvičený a pro každý terén se navíc hodí jiný typ vodítka. Já osobně vodítka kombinuji. Ve městě, stejně jako velká část pejskařů, používám natahovací vodítko. Vyhovuje mi, protože má dlouhou šňůru a pejskovi můžu dopřát relativní pocit svobody. Na druhou stranu si ho rychle - třeba na přechodu nebo v tlačenici lidí zkrátím. Do lesa ale moc ideální není. U prvního stromu se mi hned zachytilo a omotalo a následné vyproštění mi způsobilo pěkných pár pobodání od smrkových jehliček.
Pokud váš mazlík nepatří mezi mistry v chůzi na vodítku, doporučuji předem nácvik podle Training Tips a jako vodítko zkusit kratší nebo delší verzi tzv. couračky. Jedná se v podstatě o ucho vyrobené z pevného materiálu a zakončené karabinou, kterou jednoduše připnete k obojku psa. Couračka má obrovskou výhodu v tom, že psovi nepřekáží, když ho máte možnost opět pustit navolno.
Na pořádnou túru se mi zatím jako nejvhodnější osvědčila tzv. přepínačka. V obchodě ji poznáte tak, že má karabinky na obou koncích a pomocí kroužků vám umožní různé protažení délky. V lesa i na louce mi přijde ideální a navíc praktická díky jednoduše nastavitelnému zkrácení. A také příjemné ceně :-).
A jaký typ vodítka nejvíce vyhovuje vám? Budu ráda za vaše zkušenosti a tipy. Další víkend se chystáme s chlupáčem vyrazit do Jeseníků, takže se s vámi následně podělím o zajímavé cestovatelské tipy:-)
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.