Výchova štěněte: jaké by měly být vaše první kroky?

Rozrostla se vaše domácnost o huňatého člena rodiny? Gratulujeme, čekají vás dny plné radosti, spousty nových zážitků a dobrodružství! Aby se z vašeho roztomilého štěňátka nestala chodící spoušť, je potřeba velmi brzy začít také s výchovou. Vyzbrojte se proto trpělivostí a můžete se pustit do nácviku prvních povelů! 

První kroky

Jakmile si přivezete štěňátko domů, je ho poptřeba seznámit s novým domovem, ukázat mu místo na spaní a odpočinek a seznámit ho se všemi členy domácnosti. Jedním z prvních kroků které by se ve výchově neměly zanedbat, je postupně osvojování a  povzbuzování hygienických návyků, které by mělo v základu mít už od chovatele. Ze začátku je proto potřeba být ve venčení opravdu důslední a štěně brát několikrát za den ven a nezapomínat ani na noční venčení. Po každém vyvenčení je štěňátko potřeba pořádně pochválit a odměnit pamlskem

Štěňátko byste měli postupně učit také trávit čas osamotě. Zabráníte tak stresu a nešťastnému štěkání v době vaší nepřítomnosti.  Malé štěně pravděpodobně ještě nikdy nebylo úplně samo a je proto potřeba počítat s tím, že na začátku nejspíš nezvládne být doma samo celý pracovní den. Na samotu by si mělo proto zvykat postupně. Ukazujte mu bezpečné místo, kde má odpočívat a nejprve štěně nechávejte samotné jen na pár minut a po návratu ho odměňte pamlskem. Postupně tento interval prodlužujte. Štěně rychle pochopí, že se vždy vrátíte a nebude v době vaší nepřítomnosti nervózní. 

Ve výchově malých štěňat jsou důležitá pravidla důslednost a pravidelný režim, ale také pocit jistoty a porozumění. Součástí výchovy je také hned od začátku naučit štěně na pravidelný režim v krmení. Ukazujte štěněti, že jste jeho parťák, na kterého se může vždy spolehnout. 

unnamed-9.jpgUkažte pejskovi, co smí a co ne 

S výchovou byste měli začínat postupně a není dobré klást na malé štěně příliš velké nároky. Než začnete s výcvikem, je potřeba pejska naučit poslouchat, nastavit mu jasné hranice – tedy kde má pelíšek, ukázat mu, co smí a co ne (například, že nesmí skákat do postele, kousat nábytek nebo loudit u stolu). Na začátku je důležité psa naučit také na venčení a naučit ho být o samotě.

Připravte se na to, že ze začátku bude potřeba opravdu pořádná dávka trpělivosti. Malá štěňátka ještě nic neznají a nevědí, co smí a co ne. Proto budou zkoušet vše, co svět nabízí! Není proto dobré štěně trestat za prohřešky a jen mu vše zakazovat. Naopak! Ukažte mu, co je správně – například, pokud nechcete, aby pes skákal do postele, dejte mu najevo, že nesmí, a potom mu ukažte jeho pelíšek, kam si může lehnout. Za dobré chování naopak pejska odměňujte a pořádně ho chvalte! 

 

 

První povely by neměly být komplikované

Prvními kroky ve výcviku by měly být zaměřeny na vzájemný bonding. Budování vzájemného vztahu založeného na důvěře a porozumění je důležité mimo jiné i pro následné zvládnutí základní poslušnosti. Nejprve je potřeba získat pozornost a naučit štěně reagovat na jméno a naučit ho správně reagovat na přivolání. 

Součástí výchovy štěněte by postupně mělo být také učení základních povelů. Ty by ale neměly být složité – nejprve je vhodné přidávat jednoduché povely, jako je „sedni”, „nesmíš” nebo „místo”. Přidávat můžete také různé triky, které jsou přiměřené fyziologickému vývoji štěněte a budou ho bavit. Nácvikem povelů a triků postupně budujeme mentální i fyzické skills štěněte. Nácvik povelů by měl být spojen s pozitivní motivací a pořádnou odměnou, například v podobě pamlsků a pořádné pochvaly.

V průběhu výchovy nesmíte zapomínat ani na dostatek odpočinku a prostoru pro hru, aby mělo vaše štěňátko možnost všechny nové zážitky vstřebat a nachystat se na další. Zbytečně ho nepřetěžujte, přílišné nároky mohou mít opačný výsledek. 

img-1324-png-hd.png

Socializace = alfa a omega výcviku

Kromě zvládnuté poslušnosti by se nemělo zapomínat na postupnou socializaci psa. Díky socializaci se pejsek naučí přiměřeně reagovat na různé situace, které ho v životě potkají. 

Štěně by mělo být v ideálním případě dobře socializované už od chovatele, projít tzv. rannou socializací, kdy si zvyká na lidskou přítomnost, hraje si se sourozenci, chápe a rozumí hiearchickému nastavení a především si osvojuje principy chování své matky. I proto je důležité si velmi pečlivě vybrat chovatele, od kterého si štěně pořídíte. Správně socializované štěňátko od chovatele by už mělo být zvyklé na řadu podnětů, ať už se jedná o dospělé, děti různého věku, doteky lidí, zvuky, povrchy, jiné psy nebo manipulaci se štěnětem. 

V socializaci je důležité pokračovat i potom, co si štěňátko přinesete domů, a to až do dospělého věku. Proto je ho potřeba seznamovat s jeho okolím, s lidmi, se psy, rušným prostředím nebo vnitřními prostory. Obecně platí, že bychom ho měli brát s sebou téměř všude, kde je to možné. Základem je dopřát štěněti dostatek odpočinku, aby bylo schopné informace postupně zpracovávat a na vše si zvykat. 

Čeho se při výchově psa naopak vyvarovat:

  • Na štěně příliš netlačte, neklaďte na něj (ani na sebe) příliš velké nároky. Proces učení chvíli trvá, proto je nepravděpodobné, že vše pochopí na první pokus. Najděte takovou cestu, aby štěně učení bavilo, a nakonec vaše povely plnil s radostí. 
  • Štěně nepřetěžujte ani fyzicky, ani psychicky. Výchovu a výcvik je vhodné provádět vždy jen pár minut. Zátěž můžete přidávat postupně, až bude pejsek starší. 
  • Štěňátko postupně učte takové návyky, které by si mělo odnést i do dospělosti. 

img-5307-png-hd.png

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...