Máme za sebou dva víkendy s teplotními rekordy. Já a můj chlupáč jsme se je rozhodli strávit u jezera. Krásné počasí však nepřilákalo k vodě jen nás dva, ale také spoustu dalších lidí. A tak jsem se vydala hledat nějaké odlehlejší zákoutí, kde bychom měli klid. Takovým místům vždy přezdívám “psí pláže”. Jenže tentokrát …
Máme za sebou dva víkendy s teplotními rekordy. Já a můj chlupáč jsme se je rozhodli strávit u jezera. Krásné počasí však nepřilákalo k vodě jen nás dva, ale také spoustu dalších lidí. A tak jsem se vydala hledat nějaké odlehlejší zákoutí, kde bychom měli klid. Takovým místům vždy přezdívám “psí pláže”. Jenže tentokrát …
Zprvu jsem to nezaznamenala a tak jsem dala povel, že se jdeme koupat. Voda byla úžasná, jenže zavanul vítr a já zacítila zápach rybiny, a to navíc velmi silný. V tu chvíli mi blesklo hlavou, že šamponování se ten večer nevyhneme. Myslím, že pes spíše patří do přírody než do vany či sprchy, když ale není zbytí, lidský zásah je nevyhnutelný - jako v tomto případě. Příště však musím lépe vybírat místo, abych psa celé léto netrápila koupacím kolečkem. Jenže...
Koupat či nekoupat? A jak je to se samotným šamponem?
Psi milují všelijaké pachy a dost často zcela odlišné než my. S tím se prostě musíme smířit. Myslím, že kdyby bylo na mém psovi co se týče nové voňavky zvané “rybí zápach”, tak by na žádné šamponování ani nedošlo :-). Vždy je dobré zvážit, kdy jsme psa koupali naposledy a jestli je to opravdu nutné.
Jinými slovy, ke koupání bychom měli mít důvod. Například někteří psi jsou mnohem náchylnější ke kožním onemocněním a potřebují koupele s použitím léčivých, resp. veterinárních přípravků. Jiní mají zase smůlu na blechy. Jak často ale psa můžeme koupat (myšleno doma s použitím speciálních přípravků)? Vždy záleží na řadě faktorů, hlavní jsou:
Roční období a to především v souvislosti s línáním - hlavně dlouhosrsté psy se radí koupat na jaře a na podzim, tedy v období línání;
věk zvířete - to se týká především štěňat, která koupeme nejdříve ve 2 měsících věku, a starších psů, kteří můžou být například náchylní k nastydnutí;
celkový zdravotní stav a u fen březost - březí fenu bychom neměli zbytečně stresovat, pokud koupací rituál nepatří mezi její nejoblíbenější;
a v neposlední řadě typ srsti a specifika daného plemene - častější ošetření pomocí vody a přípravků vyžaduje srst hedvábná, nejméně naopak srst hladkosrstých, resp. hrubosrstých plemen.
Psi mají na rozdíl od nás tu výhodu, že jejich srst je takzvaně samočistící. Obecně se doporučuje psa koupat v průměru tak dvakrát až třikrát do roka. Zdravá psí srst je také přirozeně mastná. A časté vodní lázně mohou vést k tomu, že její mastnota se nestíhá dostatečně rychle obnovovat, např. u hladkosrstých plemen to může trvat až měsíc a půl. Vedle toho může nadměrné ošetřování vodou s přípravky způsobit vysoušení kůže, v horším případě i alergie a ekzémy.
To platí i pro případ, kdy psovi chcete omýt jen tlapky. Namáhaná kůže na končetinách a polštářcích může začít trpět přecitlivělostí a v meziprstí může dokonce vzniknou zánět. Někdy na první pohled pracnější varianta kartáče či hřebenu a prosté otření pacek je tou lepší pro samotné zvíře, i když možná ne pro váš gauč.
Pokud usoudíte, že jen voda nestačí, vždy raději používejte speciální přípravky pro psy. Jde o to, že obsahují látky, které by měly být vůči psí kůži a srsti co nejšetrnější, což v případě těch lidských nemusí být vždy zaručeno. Nejtypičtější přípravky dělíme:
od antibakteriálních či dezinfekečních, např. s příměsí tea-tree či dalších bylinek,
přes pěstící, např. s proteiny pro lesklou srst,
po šampony s přísadami proti vnějším parazitům až po šampony suché.
Pro štěňata a citlivou kůži seženete přípravky extra šetrné. Rozhodující by mělo být vyvážené ph. Jakmile se pes po koupání drbe, šampon raději změňte, případně se zeptejte svého veterináře. Poradit může i chovatel vašeho plemene. Celou plejádu šamponů v neposlední řadě doplňují nejrůznější balzámy, kondicionéry a oleje, např. norkové či lososové.
Závěrem si dovolím shrnout, že koupel by vždy měla být především pro zdraví, nikoli pro krásu.:-)
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).