Pozor na přehnané šamponování

Máme za sebou dva víkendy s teplotními rekordy. Já a můj chlupáč jsme se je rozhodli strávit u jezera. Krásné počasí však nepřilákalo k vodě jen nás dva, ale také spoustu dalších lidí. A tak jsem se vydala hledat nějaké odlehlejší zákoutí, kde bychom měli klid. Takovým místům vždy přezdívám “psí pláže”. Jenže tentokrát …

Zprvu jsem to nezaznamenala a tak jsem dala povel, že se jdeme koupat. Voda byla úžasná, jenže zavanul vítr a já zacítila zápach rybiny, a to navíc velmi silný. V tu chvíli mi blesklo hlavou, že šamponování se ten večer nevyhneme. Myslím, že pes spíše patří do přírody než do vany či sprchy, když ale není zbytí, lidský zásah je nevyhnutelný - jako v tomto případě. Příště však musím lépe vybírat místo, abych psa celé léto netrápila koupacím kolečkem. Jenže...

Koupat či nekoupat? A jak je to se samotným šamponem?

Psi milují všelijaké pachy a dost často zcela odlišné než my. S tím se prostě musíme smířit. Myslím, že kdyby bylo na mém psovi co se týče nové voňavky zvané “rybí zápach”, tak by na žádné šamponování ani nedošlo :-). Vždy je dobré zvážit, kdy jsme psa koupali naposledy a jestli je to opravdu nutné.

Jinými slovy, ke koupání bychom měli mít důvod. Například někteří psi jsou mnohem náchylnější ke kožním onemocněním a potřebují koupele s použitím léčivých, resp. veterinárních přípravků. Jiní mají zase smůlu na blechy. Jak často ale psa můžeme koupat (myšleno doma s použitím speciálních přípravků)? Vždy záleží na řadě faktorů, hlavní jsou:

Roční období a to především v souvislosti s línáním - hlavně dlouhosrsté psy se radí koupat na jaře a na podzim, tedy v období línání;
věk zvířete - to se týká především štěňat, která koupeme nejdříve ve 2 měsících věku, a starších psů, kteří můžou být například náchylní k nastydnutí;
celkový zdravotní stav a u fen březost - březí fenu bychom neměli zbytečně stresovat, pokud koupací rituál nepatří mezi její nejoblíbenější;
a v neposlední řadě typ srsti a specifika daného plemene - častější ošetření pomocí vody a přípravků vyžaduje srst hedvábná, nejméně naopak srst hladkosrstých, resp. hrubosrstých plemen.

Psi mají na rozdíl od nás tu výhodu, že jejich srst je takzvaně samočistící. Obecně se doporučuje psa koupat v průměru tak dvakrát až třikrát do roka. Zdravá psí srst je také přirozeně mastná. A časté vodní lázně mohou vést k tomu, že její mastnota se nestíhá dostatečně rychle obnovovat, např. u hladkosrstých plemen to může trvat až měsíc a půl. Vedle toho může nadměrné ošetřování vodou s přípravky způsobit vysoušení kůže, v horším případě i alergie a ekzémy.

To platí i pro případ, kdy psovi chcete omýt jen tlapky. Namáhaná kůže na končetinách a polštářcích může začít trpět přecitlivělostí a v meziprstí může dokonce vzniknou zánět. Někdy na první pohled pracnější varianta kartáče či hřebenu a prosté otření pacek je tou lepší pro samotné zvíře, i když možná ne pro váš gauč.

Pokud usoudíte, že jen voda nestačí, vždy raději používejte speciální přípravky pro psy. Jde o to, že obsahují látky, které by měly být vůči psí kůži a srsti co nejšetrnější, což v případě těch lidských nemusí být vždy zaručeno. Nejtypičtější přípravky dělíme:

od antibakteriálních či dezinfekečních, např. s příměsí tea-tree či dalších bylinek,
přes pěstící, např. s proteiny pro lesklou srst,
po šampony s přísadami proti vnějším parazitům až po šampony suché.

Pro štěňata a citlivou kůži seženete přípravky extra šetrné. Rozhodující by mělo být vyvážené ph. Jakmile se pes po koupání drbe, šampon raději změňte, případně se zeptejte svého veterináře. Poradit může i chovatel vašeho plemene. Celou plejádu šamponů v neposlední řadě doplňují nejrůznější balzámy, kondicionéry a oleje, např. norkové či lososové.

Závěrem si dovolím shrnout, že koupel by vždy měla být především pro zdraví, nikoli pro krásu.:-)