Cestování s mazlíčkem dopravními prostředky zažíváme jakožto majitelé zvířectva ať už denně, nebo alespoň několikrát do roka. Může se jednat o cestu k veterináři nebo například někam na výlet či k vodě. Důvodů k cestě může být mnoho, stejně tak jako prostředků a pravidel, které se na pro přepravu zvířat vztahují. A protože se blíží čas dovolených, přiblížím vám dnes pár faktů, jak je tomu s cestováním autem.
Cestování s mazlíčkem dopravními prostředky zažíváme jakožto majitelé zvířectva ať už denně, nebo alespoň několikrát do roka. Může se jednat o cestu k veterináři nebo například někam na výlet či k vodě. Důvodů k cestě může být mnoho, stejně tak jako prostředků a pravidel, které se na pro přepravu zvířat vztahují. A protože se blíží čas dovolených, přiblížím vám dnes pár faktů, jak je tomu s cestováním autem.
Se psem jezdím autem odjakživa, přesněji od štěněcích let mého prvního psího parťáka. Za tu dobu se toho relativně hodně změnilo. Na silnicích se jezdí rychleji, zato i o něco bezpečněji. Dříve se to tedy možná tolik neřešilo, dnes se však bezpečnostní opatření vztahují i na naše zvířectvo. A to k velkému překvapení řady majitelů.
Česká republika se řadí k těm zemím, kde jsou požadavky na přepravu zvířat formulovány relativně volně. Například není dané, že by se zvíře muselo poutat. Přesto však za jejich nedodržení hrozí pokuta až ve výši 2 000 Kč. To už je opravdu lepší, pravidla dodržet a za ušetřené peníze koupit například něco dobrého na zub pro vás i vašeho čtyřnohého kamaráda.:)
Dnes se zaměřím na cestu autem především se psem, neboť většina lidí stále ještě mívá psy v autě na volno. U koček a hlodavců je situace trochu odlišná. Přeci jen se ne každý dokáže soustředit na řízení a neohrožovat jízdou ostatní, když mu před předním sklem pobíhá například potkánek. Ve většině případů je proto vidíme cestovat v přepravkách, a tak tomu často bývá i v autě.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že otázka rozptylování se za jízdy psem někdy bývá trochu podceňována. Jedni moji známí mají hyperaktivního malého psíka. Mám ho moc ráda, ale jezdit autem se s ním nedá. Hned je tady a tu zas jinde. Někdy se bojím, aby při tom všem pobíhání nevypadl z otevřeného okna.
Zákon (konkrétně silniční zákon č. 361/2000 Sb., paragraf 5) se na situaci dívá tak, že byste při přepravě zvířat měli zajistit bezpečnost všech na palubě auta a zajistit zvířete tak, aby neohrožovalo řidiče ani případné spolujezdce. Volně přeloženo: zvíře by nemělo zasahovat do řízení a při prudkém zabrždění či nárazu by nemělo dojít k jeho vymrštění do prostoru.
A jak na to?
Cestování se psem autem by ale nemělo být jen bezpečné, ale pro zvíře i co nejpohodlnější. Není se pak čemu divit, pokud se pes bojí nasednout do auta, pokud se při poslední jízdě bouchal ze strany na stranu od stěn kufru. I to se stává a nemusí to být úmyslem. Nejčastěji si to majitelé spíše neuvědomují.
Ne všichni psi cestu autem dobře snášejí a jsou často hodně vystresovaní. Zpříjemnit můžete psovi cestu tím, že mu v autě vyrobíte nějaký pelíšek, použít můžete i starší deku. Záleží na tom, pro co z výše uvedených možností se rozhodnete. Myslet je třeba i na dostatečný přísun čerstvého vzduchu a to především v letních měsících. Pamlsky spíše doporučuji až do cílové stanice.
Všem cestovatelům šťastnou cestu a mnoho nových zážitků!
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
Pokud uvažujete o pořízení králíka, možná vám přijde vhod pár rad o tom, jak ho doma ubytovat. Králík má jako každé zvířátko určité potřeby a je na nás majitelích mu život udělat co nejpohodlnější.
Rychle se blíží období dovolených a možná uvažujete, kam vyrazit i se svým čtyřnohým parťákem. Pokud byste se s ním chtěli vydat pod stan, je toho určitě hodně, co je třeba zvážit. Musíte plánovat a balit nejen pro sebe, ale i pro chlupáče. Rozhodně se...
Zoonózy jsou nemoci společné pro zvířata i člověka. Zajímá vás, jak se takové onemocnění může přenášet, které nám v Čechách hrozí, nebo jak se jim bránit?
