Téměř každý pejskař řeší otázku, co se psem, když jde do práce. Ty velké smutné oči, které mne pozorují, jak se ráno připravuji k odchodu, mě drtí. Většina majitelů nechává své psy doma. Jiní je svěřují například sousedům či příbuzným na hlídání, někteří je berou s sebou do práce. Jak to máte vy?
Téměř každý pejskař řeší otázku, co se psem, když jde do práce. Ty velké smutné oči, které mne pozorují, jak se ráno připravuji k odchodu, mě drtí. Většina majitelů nechává své psy doma. Jiní je svěřují například sousedům či příbuzným na hlídání, někteří je berou s sebou do práce. Jak to máte vy?
Sama čelím obdobnému dilematu, jestli se psem do práce nebo ne. S mými předchozími psy to bylo jiné - doma se vždy někdo během dne pohyboval, psi tak nebyli téměř nikdy sami a povětšinou odpočívali a spali. Moje současné zvířectvo je zcela jiné a vykazuje známky mnohem větší závislosti. Bohužel tak mého současného psíka nemůžeme nechávat samotného doma, neboť po celou dobu, co jsme pryč, smutně naříká.
Naštěstí mám takové zaměstnání, kde zvíře na pracovišti nevadí, je-li klidné a hodné. To může být právě tím častým kamenem úrazu. Řadu psů je takzvaně “vítacích” včetně toho mého. Jakmile se ve dveřích kanceláře kdokoli objeví, je v tu ránu zahrnut psí láskou, která se nejčastěji projevuje pobíháním okolo “nové oběti” a doprovázené radostným kníkáním. V mém případě to nevadí, neboť mám tolerantní kolegy a kolegyně, kteří jsou často sami majiteli nějakého zvířete.
Tato zkušenost mě ovšem přivedla k zamyšlení, jaké jsou výhody a nevýhody brát s sebou psa do zaměstnání. Nutno dodat, pokud je to vůbec možné - v ČR se stále ještě jedná spíše o výjimku. Ve většině případů se tato možnost týká spíše kancelářských profesí v menších společnostech. Ale teď už spíše k praktické stránce věci.
Pokud o možnosti brát s sebou psa do práce uvažujete, nejde jen o to vybavit vaše pracoviště nějakým tím pelíškem, miskou a případně psí hračkou, aby se pes zabavil. Měli byste myslet i na možnost venčení. Je v okolí nějaký park či jiná zeleň, kde by se zvíře mohlo proběhnout a vykonat svou potřebu? A budete na to mít čas? A co v případě, že musíte někam odběhnout, například na schůzku. Můžete nechat psa samotného nebo musíte někoho požádat, aby na něj na chvíli dohlédl?
V první řadě je určitě důležité zmapovat postoje na pracovišti. Není nic horšího, než kdyby si někdo kompenzoval své nenálady na nevinném tvorovi. To by neprospělo ani vám, ani vašemu psovi. Na druhou stranu jsem četla, že je prokázáno, že přítomnost psa podporuje pracovní výkon a motivaci. Majitel se nestresuje, že musel psa nechat samotného doma, pes svou přítomností vytváří uvolněnou atmosféru a může pomoct bourat sociální bariéry, které mezi spolupracovníky mohou být.
Může se také stát, že někdo z vašeho pracovního okolí může být alergický na zvířecí srst. To souvisí i s dalším aspektem a to je línání. Určitě je dobré si hned na začátku stanovit určitá pravidla, tak aby se nikdo necítil psem omezován. Já osobně mám nastaveno pravidlo, že bez nahlášení s sebou psa mohu brát ve čtvrtek a v pátek, kdy je na pracovišti i více neformální atmosféra. Zbylé dny se v případě potřeby s ostatními domlouvám dopředu. Tyto dny zpravidla “hlídá” partner, který psa bere zase do své práce.
Vedle zmíněné alergie se někteří lidé mohou zvířat obecně, a psů konkrétně, bát. To je třeba respektovat, ačkoli si můžete s daným člověkem zkusit popovídat a třeba pomoct i jeho strach překonat. Vždy zvažte i věk (především v případě štěněte), velikost (především u velkých plemen), povahu (“vítací” a hyperaktivní povahy psů) a další faktory v kontextu velikosti a prostředí prostor, kde pracujete.
V pátek 26. června oslavíme takzvaný Den se psem v práci (v originále “Take Your Dog to Work Day”), který se slaví již od roku 1996 především v západních zemích jako je Velká Británie či Spojené státy americké. Pokud jste doposud váhali vzít svého psa s sebou do práce, můžete tento den využít k příležitosti seznámit vaše spolupracovníky s vašim zvířetem a překonat tak možná jen pomyslnou bariéru. Raději se ovšem na tuto možnost poptejte u vašich nadřízených a kolegy s vaším plánem včas seznamte.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).