I zvířata mají duši
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
„ Na výstavy psů jezdím více než 30 let, a proto mi už vše připadá tak nějak automatické a samozřejmé. Často se ale setkávám s dotazy nováčků, kteří neví, co je čeká, a je to pro ně krok do neznáma ,“ říká Klára Miketová, která se kromě jiného zabývá profi handlingem psů a ve svých kurzech pomáhá nejen začátečníkům s přípravami na výstavy. Zeptali jsme se jí proto, co první výstava obnáší, jak se připravit, na co nezapomenout a jak vlastně celá taková psí akce probíhá.
Začneme obecně, kdo se může přihlásit a komu jsou výstavy určeny?
Výstavy jsou opravdu pro širokou veřejnost a pro každého psího nadšence. Je to především skvělá příležitost seznámit se různými plemeny a jejich chovateli. Na výstavách se navíc můžete dozvědět spoustu informací a chovatelských tipů. Jsou proto vhodné i pro úplné začátečníky, kteří chtějí načerpat zkušenosti.
Jediným omezením oficiálních výstav konaných pod záštitou FCI je, že se výstavy většinou pořádají jen pro psy s průkazem původu. Psi, kteří průkaz nemají, se ale mohou zúčastnit tzv. voříškiád a výstav pro psy bez PP.
To zní skvěle! Setkáme se s takovou atmosférou na každé výstavě, nebo záleží na typu výstavy?
Z vlastní zkušenosti bych doporučila s mladým nezkušeným pejskem vyrazit nejprve na některou z menších výstav, kde je méně lidí a psů. Bývá tam velmi příjemná atmosféra. Nemusíte se ale bát, že by tam byli jen samí začátečníci. Na tyto výstavy obvykle chodí i někdo ze zkušenějších chovatelů či vystavovatelů, kteří jsou ochotni pomoci s případnými dotazy, rádi vám předají své zkušenosti a s lecčím poradí.
Na velkých výstavách bývá koncentrace několika tisíců lidí a psů, konkurence je proto veliká.
S velkými výstavami se často pojí také velký stres: počínaje kolonou na přecpané parkoviště, podrážděným personálem výstavy a celkovou neochotou ze všech stran. Asi nemusím dodávat, že jakýkoliv stres se na psa velmi rychle přenese a zvíře se cítí dost nekomfortně. A pomoc, tak na tu zapomeňte předem, každý myslí na to své.
To vypadá, že svět výstav je poměrně velký a složitý. Mohla byste nám stručně shrnout, jaké jsou typy výstav a kde můžeme najít potřebné informace?
Máte pravdu. Existuje mnoho různých typů výstav od menších krajských a oblastních, přes klubové a speciální až po národní a mezinárodní. Úplným vrcholem jsou potom výstavy evropská a světová, které jsou FCI pořádány jen jednou za rok a místo konání se vždy mění (FCI je mezinárodní kynologická organizace sdružující členské země z Evropy, Asie a Jižní Ameriky). Shodou okolností se v roce 2021 konala jedna světová výstava po 31 letech v Brně.
Informace o všech českých výstavách je možné najít na webových stránkách Českomoravské kynologické unie (www.cmku.cz) a obvykle je možné se na každou výstavu přihlásit on-line na stránce www.dogoffice.cz. Je potřeba myslet na to, že uzávěrka na výstavu bývá několik týdnů před konáním akce, a tak je potřeba si hlídat termín přihlášení.
Pokud plánujete vyrazit na zahraniční výstavy, existují on-line portály sdružující mnoho zahraničních psích výstav, jsou jimi například Onlinedogshows nebo Doglle. Kalendáře konaných výstav se nachází také na webových stránkách jednotlivých kynologických klubů každé země. Odkaz na jejich stránky naleznete na www.fci.be v sekci Members.
K podání přihlášky je potřeba oboustranná kopie průkazu původu psa a také je potřeba zvolit, do které třídy psa přihlásíte. Třída se vybírá podle věku psa a také jeho zkušeností. Třídy jsou vždy samostatně pro psy a feny.
Základní třídy:
Jak výstavy probíhají, co bychom měli od naší první výstavy očekávat?
Po přihlášení na výstavu byste měli předem obdržet vstupní list, kterým se prokážete u vstupu. Stejně tak u sebe potřebujete mít platný očkovací průkaz psa či pet passport a rodokmen psa. Zdravotní způsobilost obvykle zkontroluje veterinární lékař u vstupu na výstavu. I když stále více organizátorů od kontrol ustupuje a odpovědnost za zdraví a očkování psa zůstává jen na jeho majiteli.
Dále si vyzvednete startovní číslo či celé desky s posudkem, stejně jako katalog. Obvykle vše najdete ve výstavní kanceláři. Někdy se ale čísla vyzvedávají přímo ve výstavním kruhu. Tato informace by měla být uvedena právě na vstupním listu i s číslem kruhu, ve kterém se váš psík bude vystavovat. Informace o rozdělení kruhů a časový rozpis bývá pár dní před výstavou zveřejněn na webových stránkách výstavy.
Na vývěsce u kruhu i v katalogu je uvedeno, v jakém pořadí se pejsci budou vystavovat, a vedoucí kruhu by měl zřetelně vyvolávat čísla a příslušné třídy. Doporučuji být připraven včas. Může se stát, že některý pes před vámi bude chybět, a tím pádem půjdete na řadu o trochu dřív. Rozhodčí na opozdilce rozhodně nečeká. Po posouzení si výsledek můžete nechat zapsat do rodokmenu, zápis probíhá ve výstavní kanceláři.
Nyní už se dostáváme k samotnému vystavování, můžete nám stručně popsat jeho průběh?
Rozhodčí psa posuzuje ve dvou základních figurách. Nejprve v postoji, kdy prohlédne chrup, hlavu, nasazení slechů, hřbetní linii, prut, varlata, předhrudí, hloubku hrudníku, přední a zadní úhlení končetin. Při tomto úkonu si psa rozhodčí řádně prohmatá a může i změřit kohoutkovou výšku psa. Pes by měl po celou dobu vydržet klidně stát.
Druhá část se potom zaměřuje na posouzení v pohybu. Rozhodčí obvykle bude požaduje pohyb v kruhu, který probíhá proti směru hodinových ručiček a pes je uvnitř kruhu čili po vaší levé straně. Dále se připravte na pohyb diagonálně tam a nazpět. Rozhodčímu to umožní psa posoudit z boku, zepředu i zezadu. Ve výjimečných případech vás rozhodčí požádá také o takzvaný trojúhelník. Při této figuře, kdy se psem v pohybu kopírujete tvar trojúhelníku, rozhodčí může pohyb posoudit také ze všech tří stran. Celé posouzení zabere okolo 2 až 3 minut. Někdy se stane, že trvá třeba i 10 minut, ale to se stává spíše výjimečně.
Na základě posouzení poté rozhodčí udělí známky.
Zadávané známky:
Mohla byste nám prozradit pár tipů, co je vhodné natrénovat doma, než se vypravíme na první výstavu?
Je dobré začít s výstavním postojem už od útlého věku štěněte. Nejlépe ho začít stavět na výstavní stůl nebo jiný stůl s nekluzkým povrchem nebo třeba na zídku. Čím dřív si pejsek zvykne, že ho na chvíli takto „omezíte“, tím snáze se vám s ním bude pracovat. Zkuste ho v postoji držet jen pár vteřin několikrát za den a pak čas pomalu prodlužovat třeba až na minutu či dvě, kdy vydrží v klidu stát. Nezapomeňte ho pořádně chválit, ať ví, že udělal něco dobře, a samozřejmě můžete odměnit i pamlskem.
Když štěně povyroste, stůl už není potřeba, trénujte postoj na zemi. Není nutné už s pejskem pracovat každý den, ale třeba jednou týdně mu to připomenout. Pozor, v pubertě pak na vás bude zkoušet, že vůbec neví, co po něm chcete! Ale to už patří k věku, pravděpodobně to zkusí i s nejběžnějšími povely. Výjimkou jsou fenky během prvního hárání. Po těch raději nechtějte vůbec nic, jedná se o velmi delikátní období.
Jak bychom měli postupovat s tréninkem vystavení v pohybu?
S vystavením v pohybu platí stejná zásada. Čím dříve začnete trénovat, tím dříve to pejsek akceptuje jako příjemnou věc.
Pořiďte si předváděcí vodítko (látkové nebo kožené), nasaďte pejskovi na nejvyšší místo pod krkem, ve kterém je nejovladatelnější, a poklusem vpřed. Při nácviku pohybu bych doporučila podobně jako u postoje na začátku trénovat častěji a jen chvilku, ať se štěněti tato činnost nezprotiví. Pejsek by to měl brát jako zábavu a příjemný čas strávený se svým majitelem, tedy s vámi. Například angličtí ohaři jsou plemeno, které miluje pohyb, a tak pro ně nebývá problém několikrát elegantně oběhnout výstavní kruh.
Měli bychom před výstavou nějak upravit vzhled pejska?
Výstavní příprava by se určitě neměla podcenit. Pejsek by měl být před výstavou vždy vykoupaný, vyfénovaný a ostříhaný. Měl by mít ostříhané drápy a čisté zuby, protože i k těmto detailům rozhodčí často přihlíží. A v případě dalších úprav velice záleží na konkrétním plemeni. U krátkosrstého psíka stačí aby byl pejsek čistý, ale u dlouhosrstých plemen úprava bývá velice
náročná. Například u pudlů se jedná o velice specifické střihy, které by majitel měl určitě nechat na odbornících. Pak třeba americký kokršpaněl, nebo afgánský chrt, to jsou plemena jejichž srst trvá vyfoukat fénem i 5 hodin. Na úpravu výstavních psů jsou specializované salony, začátečníkům bych je určitě doporučila.
Může se stát, že na výstavě neuspějeme? Jaké jsou nejčastější důvody?
I to se samozřejmě stát může, a to i zkušeným vystavovatelům. Já určitě radím, po prvním neúspěchu neházet flintu do žita. Musíme si uvědomit, že na výstavě hodnotí pejska jen jeden člověk – rozhodčí. Přestože se řídí standardem daného plemene, každý posuzuje i částečně podle vlastního vkusu a preferencí. Ale i to dělá výstavy zajímavějšími, pokaždé může vyhrát jiný pejsek.
Častým důvodem neúspěchu, bývá právě předvedení. Ale i to, že pes nemá prostě svůj den. Jsou to živí tvorové, kteří nefungují jako stroje.
Máte v záloze ještě nějaké vychytávky, které by nám mohly během výstavy pomoci?
Někteří mladí psi, kteří jsou zvyklí trávit čas pouze se svým pánem, nemají rádi, když na ně sahá cizí člověk. Proto je dobré občas požádat někoho známého, aby vašeho pejska prosahal a prohlédl mu chrup podobně, jako to bude dělat rozhodčí na výstavě. Případně existuje mnoho kurzů, které nabízí pomoc s výstavní přípravou a socializací štěněte či mladého psa.
Snad jsem nezapomněla na nic důležitého a teď už nezbývá než vám popřát mnoho výstavních úspěchů!
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...