Dlouhé dny a teplé počasí přímo lákají k trávení co nejvíce času venku společně s přáteli a především po boku svého psího parťáka. Pokud milujete dlouhé procházky, možná se nadchnete i pro dogtrekking. Znáte tento vytrvalostní sport, který nevyžaduje žádnou speciální přípravu, jen dobrou fyzickou kondici, dobrodružnou povahu, výdrž a pevnou vůli?
Pod pojmem dogtrekking si můžete představit velmi dlouhý orientační běh nebo pochod. Oficiálně je označován za „extrémní kynologický vytrvalostní sport“. I přes toto poněkud odstrašující označení se ale nemusíte bát. Podle ostřílených doktrekkerů se jedná o aktivitu pro každého.
Můžete provozovat tento skvělý sport jen pro zábavu, aniž byste museli být vrcholovými sportovci. Trénink spočívá v postupném prodlužování společných výletů, které nejen zlepší vaši fyzickou kondici, ale také utuží váš vztah se psem.
O co tedy jde?
Dogtrekkingové závody slouží k prověření fyzické kondice a orientace. Cílem je v daném časovém limitu společně absolvovat organizátory vytyčenou trasu. V případě závodních dogtrekkingových tras většinou musíte urazit túru o délce okolo 100 kilometrů. Nejkratší soutěžní trasy mají 80 kilometrů. Tuto vzdálenost je potřeba zpravidla urazit za 50 hodin a je na každém závodníkovi, jak si trasu v daném limitu rozloží.
Jak začít?
Vzhledem k dlouhým závodním trasám, je základním předpokladem pro dogtrekking je fyzická kondice jak psovoda tak psa. Pokud jste se svým psem zvyklí pravidelně chodit na dvacetikilometrové výlety, máte dobře našlápnuto a tento závod by pro vás měl být zvládnutelný. Nicméně s tréninkem nepolevujte.
V opačném případě je nezbytné pracovat na vaší fyzické kondici, ale také na kondici vašeho parťáka. Pokud chcete začít s tréninkem, ujistěte se, že je váš pes zdravý a nic ho netrápí. Také trasu výletů byste měli vždy přizpůsobit věku a kondici pejska.
Obecně platí pravidlo, že trasy byste měli prodlužovat postupně a začínat pomalu, abyste psa na začátku nepřetížili. Pokud máte doma štěně, rozhodně nevyrážejte na dlouhé túry. U malých plemen všeobecně platí postupné přidávání fyzické aktivity až od 12 měsíců, u velkých a obřích plemen byste měli počkat až do 18-24 měsíců. Mladší štěňata berte raději na kratší procházky a zaměřte se například na výcvik a postupnou socializaci.
Je také dobré naučit psa na procházkách chodit na vodítku a co nejdříve by si měl začít zvykat na postroj. Pokud si s výběrem postroje nejste jistá, obraťte se na specializované prodejce zaměřené na psí sporty, kde vám rádi poradí. Samozřejmě by váš pes měl mít zvládnutou základní poslušnost a být zvyklý na psy.
Jaký závod zvolit?
V České republice se pravidelně koná celá řada závodů, jejichž přehled můžete najít na oficiálních webových stránkách dogtrekking.cz. Většina závodů probíhá v zajímavém hornatém prostředí. Pro začátečníky a také ty, kteří se necítí na dlouhý přechod, jsou závody obvykle rozděleny do různých kategorií – zúčastnit se můžete například varianty MID, která obvykle měří kolem 40 kilometrů. Pro štěňata a děti je někdy možné zvolit trasy, které mají obvykle méně než 15 kilometrů.
Co by vám nemělo chybět
Konkrétní závod má vždy předepsaný seznam nezbytných věcí, které na danou trasu budete potřebovat. Určitě počítejte s tím, že se musíte vybavit cestovní miskou a dostatkem vody pro vás i vašeho pejska, zásobou jídla pro doplnění energie, dvěma páry botiček pro psy, postrojem, amortizačním vodítkem a bederním pásem na pohodlné připevnění psa. Dále se doporučuje mít s sebou základní lékárničku a chybět by vám neměla ani powerbanka.
Nezbytností pro účastníky dogtrekkingu je také dobrodružný a závodní duch. Pokud si ještě netroufne na oficiální závod, nebojte se jen tak vyrazit na výlet se psem a překonávat vlastní výzvy!
Oslovila vás tato aktivita? Nezapomeňte se vybavit pamlsky pro vás i vašeho parťáka a hurá na tréninkový výlet!
Ochrana práv zvířat je celosvětovou záležitostí. Radost i bolest cítí zvířata všude na světě úplně stejně. Tak jako lidé jsou i ona chráněna nejrůznějšími zákony. Na jejich dodržování po celém světě dohlíží nestátní neziskové organizace a další...
Inovace se nevyhýbají ani trhu s chovatelskými potřebami. Stále se na něm objevují novinky ať už pro vaši a chlupáčovu zábavu, usnadnění péče nebo pro sledování či udržování kondice vašeho miláčka.
Zatímco v přírodě se jejich jídelníček řídí přirozenými instinkty a potřebami, v domácím prostředí hlodavci a jiná malá zvířata vyžadují pravidelný a vyvážený přísun potravy. Co patří a nepatří na jídelníček potkana a čemu by se naopak měl vyhnout?...
Mainská mývalí kočka je populární americké plemeno, a to nejen proto, že jde o největší domestikované kočičí plemeno vůbec. Oblibě se těší i díky své přizpůsobivosti a přátelské povaze. Typický je pro ni dlouhý límec a krásná hustá polodlouhá srst.
Tento mini hlodavec, původem ze stepí jižní a střední Sibiře, je po křečkovi zlatém tím nejchovanějším druhem křečka. Věděli jste, že samečci křečíka džungarského pomáhají samičkám při porodu a následně i s péčí o jejich mláďata?
Pokud přemýšlíte, že si do rodiny adoptujete psího chlupáče, měli byste dobře zvážit, co život se psem obnáší. Velikost plemene hraje při rozhodování bezpochyby velmi důležitou roli. Jaké (ne)výhody přináší pořízení malého plemene?
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
