Junior agility

Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma  Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 – Agility a Agility European Open Junior 2015.

Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma  Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 – Agility a Agility European Open Junior 2015.

Před pár dny jsem s vámi sdílela krátkou úvahu věnovanou otázce dětí a psů („Malý pán, šikovný pes“), kde jsem řešila otázku soužití a výchovy. Mimo jiné jsem ale nakousla i téma sportu se zvířaty, mezi nimiž v poslední době vyniká takzvané junior agility.

Jelikož jsem stejně jako můj čtyřnohý kamarád tvor zvídavý, podívala jsem se na tento druh psího sportu detailněji. Jako první věc jsem pátrala po tom, pro jak staré děti je tento psí sport vůbec vhodný. Odpovědi se různí – obecně se na stránkách různých kynologických klubů věnující se agility dočtete, že je to „pro děti všech věkových kategorií“. Detailněji je ale jako vhodná věková hranice, kdy s agility začít uváděna hranice minimálně 7 – 9 let. Pokud by se malí psovod chtěl již účastnit závodů, tak bude zařazen buď do kategorie „děti“ – ta je do 15 let věku dítěte – a „junioři“ – ta se pohybuje od 15 do 18 let.

Milují vaše děti psi, ale nemáte vlastního?

Pokud vaše děti milují například sousedovic psa a vy jste od rána do večera vystaveni otázkám, jestli si taky můžete pořídit vlastního, nezoufejte. Řada cvičišť a klubů dnes nabízí zapůjčení psa a vy tak máte možnost navštěvovat kurz agility, aniž byste měli doma vlastního. Většina psů „k zapůjčení“ prošla pokročilejším kynologickým výcvikem nebo se jedná o asistenční psi. Výhoda je, že jsou trpěliví a zvyklí na cizí lidi.

Pro mladého člověka je agility skvělou věcí. Má smysluplného koníčka a dělá něco pro své zdraví. Na agility se totiž jen tak nudit nebude a celý proces absolvuje společně se zvířetem. (Základní informace o agility si můžete přečíst v jednom z předchozích článků: „Psí překážkové dráhy – to je agility“). Na agility rovněž trénuje svou paměť, kdy si musí zapamatovat všechny překážky a povely! Krásné na tom všem je, že junioři mívají často obrovské nadšení učit se nové věci.

Starým kouskům psa nenaučíš?

Zatímco závodů se může podle pravidel Klubu agility Česká republika účastnit pes, který je starší 18 měsíců, trénink může začít již s malým štěňátkem. Spodní hranice začíná u čtvrtého měsíce. Jelikož je pes v tomto věku ještě ve vývinu, na některé překážky si bude muset ještě počkat. Všechny aktivity by rovněž měly probíhat pod neustálým dohledem trenéra. Nemusíte se tak bát, že by si dítě či pes ublížili. Účast rodičů není povinná, doporučená bývá nejčastěji pouze na první lekci.

Trénink většinou probíhá v menších skupinách než běžné agility, i když i tam záleží na konkrétních podmínkách daného klubu. Krom překonávání překážek se děti učí i základům komunikace a práce se psem. Některá cvičiště však můžou požadovat, aby pes již ovládal základní povely, např. chůzi bez vodítka. Toto může být jak pro dítě, tak i pro mladého psa v počátcích výzvou.

Z toho, co jsem zjistila, doporučuji se vždy pro jistotu dopředu informovat na podmínky jednotlivých klubů a cvičišť. A pokud se vaše dítě stalo agility nadšencem, tak můžete využít horké novinky pro letní měsíce! Agility letní tábory pro děti :-).

Pro dnešek se s vámi loučím a psímu sportu zdar!

Související články

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...

Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...