Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho pozitivního do života. Jak to tedy je ve vztahu děti a psi?
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho pozitivního do života. Jak to tedy je ve vztahu děti a psi?
Kdybych neměla absolutně žádné zkušenosti se zvířaty, asi bych se jako první ptala na otázku: Existují nějaká vhodná plemena do rodiny s dětmi? Internet se hemží články, které se pokouší poskytnout odpověď s výčtem doporučených ras. Selský rozum mi však v první řadě říká, že bychom se měli řídit následujícími dvěma faktory:
věkem dítěte
a našimi časovými možnostmi.
Co si pod tím konkrétního představit? Určitě je rozdíl mezi tím, když plánujeme pořídit psa pro celou rodinu, kde by se jednotliví členové střídali např. při venčení, ale hlavní zodpovědnost by zůstávala především na dospělých. Na druhé straně někteří rodiče mohou pořízením nového čtyřnohého člena do rodiny sledovat to, aby se jejich dítě postupně učilo přebírat odpovědnost za živého tvora. V takovém případě může větší díl zodpovědnosti za výchovu a péči ležet na malém pánovi, i když stále pod dohledem dospělých.
Dítě se přitom neučí pouze odpovědnému chování. Při výchově a výcviku zvířete se necvičí jen zvíře samotné, ale také jeho majitel, a to především trpělivosti a zvládání emocí. Například když pes ignoruje náš povel, kterým ho k sobě přivoláváme, mohli bychom rychle ztratit trpělivost. Někteří majitelé pak psa namísto pochvaly, když k nim přijde zpět, zvýšením hlasu kárají. Pes je pak zmatený, co vlastně udělal špatně. Nejlépe fungují pozitivní vzory a motivace – jak v psím, tak i v tom dětském světě :-). Dítě se tak učí, jak být psovi správným pánem.
V neposlední řadě dítě tráví svůj volný čas aktivně a smysluplně na čerstvém vzduchu namísto za televizními či počítačovým monitorem :-). Pes se stává jeho přítelem, který je tu pro něj vždy a nikdy nevyzradí tajemství :-). Pozor ovšem na situace, kdy by se pes stal dětskou hračkou nebo by byl dokonce týrán. Děti nemusí zvířeti ubližovat úmyslně, stejně tak nemusí postřehnout varovné signály psa, když se mu něco nelíbí. Rodiče by proto vždy měli působit v roli jakýchsi supervizorů a do pokročilejšího věku dítěte jej nenechávat se psem úplně samotné.
Rovněž by měli dítěti vysvětlit základní principy soužití se psem – o jeho životním prostoru, potřebách a dalším. Samostatnější a soustavnější péči, např. pravidelné krmení, zvládají již děti školního věku. Větší zodpovědnost za výcvik a trénink je pak doporučován dětem o něco starším, cca od 13 let výše.
Když se vrátíme zpět k vhodným plemenům, není nad to řídit se obecnými doporučeními pro výběr nového psího přírůstku – jejich shrnutí najdete v článku „Výběr štěněte“. Každý pes je individualita, proto je dobré zjistit od chovatele více informací o rodičích štěněte, ale i obecných charakterových rysech. Příliš se k dětem nedoporučují pracovní a lovecká plemena, která potřebují relativně hodně pohybu a interakce s pánem.
Naopak doporučování bývají psi asistenční jako např. labradorský a zlatý retrvír, ale i bernský salašnický či novofundlandský pes, dále kolie, pudlové a bíglové. Na velikosti záleží částečně – říká se, že jsou spíše vhodná větší „bytelnější“ plemena, která se například při neopatrném kroku ihned nebrání. Na druhou stranu k většímu plemeni je potřeba i určitá fyzická síla, aby majitel psa udržel. Při výběru bychom tak měli zhodnotit i předpokládanou váhu psího parťáka.
A jaké jsou vaše zkušenosti se soužitím dětí a psů?
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).