Jaký sport vybrat, kdy začít a jak trénovat?
Ať už chcete sport se svým psem provozovat rekreačně nebo vrcholově, je třeba se nejdřív zamyslet, jestli je pro něj vhodný. A to nejen z hlediska jeho povahy, ale také fyzických predispozic.
Když je miluješ, není co řešit. Opravdu? Každý, pes i člověk, má nějaké nedostatky a ty menší je opravdu snadné tolerovat. Problém nastane ve chvíli, kdy vám zlozvyky vašeho čtyřnohého parťáka začnou přerůstat přes hlavu. Potýkáte se s věčným kousáním bot a nábytku? Uteče váš pes při každé příležitosti? Nebojte, nejste v tom sami. V tomto článku vám poradíme, jak bojovat s nejčastějšími problémy v chování psů.
Zlozvykům předcházejte správným výcvikem
Přestože to nikdo neuslyší rád, většina problematického chování má kořeny ve výchově. Úplně nejsnazší způsob, jak se vypořádat s psími zlozvyky je jim zavčasu předcházet. S výcvikem je proto nejlepší začít opravdu hned a být trpěliví a důslední. Nenechte se obměkčit štěněcí roztomilostí!
Nebojte se vsadit na jistotu a v případě, že si výchovou nejste jistí, obraťte se na odborníka. Pravidelné tréninky pod vedením zkušeného výcvikáře vám s výchovou určitě pomůžou!
Pokud vám pes začne přerůstat přes hlavu až v dospělosti, nezoufejte! S každým zlozvykem se dá pracovat. I staršího psa je možné převychovat, jen má už svou hlavu a výcvik bude vyžadovat více práce a trpělivosti. U starších psů, u kterých se vyskytne problematické chování je také zásadní hledat příčinu a psi bez rozmyslu netrestat.
Psí oči na mě neplatí!
Jedním z nejčastějších zlozvyků, se kterým se setkáváme, je neustálé loudění u stolu. To bohužel většina páníčku podporuje tím, že svému parťákovi nechce nic odpírat. Dobré je myslet na to, že přestože váš pes vypadá, že dva dny nejedl, pravděpodobně hlad opravdu nemá. Lidské jídlo navíc není pro psy vůbec zdravé!
I v případě loudění je důležitá důslednost. Psovi dávejte najíst pravidelně vždy ve stejnou dobu a miska by měla být umístěná vždy na svém místě. Pokud pes loudí, ignorujte jeho psí oči a důrazně ho pošlete na místo. Psovi opravdu od stolu nic nedávejte, pokud jednou polevíte, bude velmi těžké ho to odnaučit.
Kousání z nudy
Máte doma psa-ničitele, který kouše všechno, na co přijde? Tento zlozvyk se bohužel objevuje nejen u štěňat, ale i u dospělých psů. Přestože je kousání věcí pro psa přirozené a pomocí něj od malička poznává svět, nikdo nechce mít doma vše zničené. Již ve štěněcím věku je proto dobré pejskovi ukazovat, co může kousat a co ne. Proto pokud ho přistihnete u kousání nohy u židle, nebo vaší boty, dejte mu důrazně najevo, že to, co dělá, je špatně. Důležité je ale také psovi ukázat náhradu, kterou kousat může – ideálně mu proto ukažte na jednu z kousacích hraček, na které si postupně zvykne a váš nábytek nechá na pokoji.
V dospělosti patří mezi nejčastější příčiny kousání věcí nuda a stesk. Kousání věcí se tak může objevit u psů, kteří zůstávají doma dlouho sami. Proti nudě, je dobré naučit psa odpočívat a trávit nějaký čas o samotě. Ukažte mu místo, které bude jen pro něj a po procházkách, nebo například po jídle ho tam ukládejte.
Psa berte ale také na dlouhé procházky, kde vybije přebytečnou energii. Vybavte se různými hračkami, které psa zabaví i po dobu, kdy budete pryč. Ideální jsou takové, které zaměstnají i jeho mysl. Přemýšlení totiž psa unaví mnohdy daleko více než procházka, která ho může i rozdovádět!
Pravidelný režim na prvním místě
Dalším nepříjemným nešvarem, se kterým se majitelé psů setkávají, je nechávání loužiček všude po bytě. Zde se je znovu dobré ptát na příčinu. Dodržujete pravidelný venčící režim? Ideální je pejska naučit na pravidelnost, kterou budete poctivě dodržovat. Ven by měl pes chodit vždy po probuzení, poté například po krmení. Pes tak bude vědět, že i po určité činnosti půjde ven.
Pokud se váš pes začne z ničeho nic počůrávat až v pozdějším věku, měli byste zbystřit. Zanechávání loužiček v bytě nemusí být nutně poruchou chování, ale může být zapříčiněno nějakým zdravotním problémem. Pokud je pes zdravý, může tím dávat najevo například svou nespokojenost – nepřišla nedávno nějaká významná změna, jako je například stěhování, nový člen domácnosti nebo i změna jídelníčku?
Vodítko pro útěkáře
Pes na útěku. Toho se bojí snad každý páníček aktivních plemen. Pokud chcete psa pouštět na volno, útěkům je téměř nemožné zabránit. Pokud ale nemáte zvládnutý základní výcvik a pokyny, psa z vodítka nepouštějte. Přivolání je dobré cvičit nejprve na uzavřených místech, jako je například psí výběh, kde je riziko útěku minimální. Začínejte v klidném prostředí a poté ho učte, aby byl odvolatelný i v přítomnosti rušivých elementů. Odměny a pamlsky jsou po příchodu samozřejmostí.
Ve volné přírodě je dobré trénovat se stopovacími vodítky, které psovi dopřejí určitou dávku volnosti a představují tak mezistupeň mezi klasickým krátkým vodítkem a úplnou volností.
Psa na volno ale pouštějte hlavně v prostředí, které dobře znáte a jen tehdy, kdy s ním máte opravdu dobrý vztah a věříte, že pes na přivolání přijde. Pojistit se můžete také tak, že psa vybavíte GPS lokátorem, díky kterému psa najdete v případě, že se vám přece jen zaběhne!
Ať už chcete sport se svým psem provozovat rekreačně nebo vrcholově, je třeba se nejdřív zamyslet, jestli je pro něj vhodný. A to nejen z hlediska jeho povahy, ale také fyzických predispozic.
Vzteklina není v Česku běžná, ve světě ale představuje velké zdravotní riziko. Podle dostupných dat za loňský rok se situace příliš nezlepšila a některé případy nákazy zvířat tímto onemocněním se nedávno objevily i u nás. Co bychom jako majitelé...
Ochrana práv zvířat je celosvětovou záležitostí. Radost i bolest cítí zvířata všude na světě úplně stejně. Tak jako lidé jsou i ona chráněna nejrůznějšími zákony. Na jejich dodržování po celém světě dohlíží nestátní neziskové organizace a další...
Inovace se nevyhýbají ani trhu s chovatelskými potřebami. Stále se na něm objevují novinky ať už pro vaši a chlupáčovu zábavu, usnadnění péče nebo pro sledování či udržování kondice vašeho miláčka.
Zatímco v přírodě se jejich jídelníček řídí přirozenými instinkty a potřebami, v domácím prostředí hlodavci a jiná malá zvířata vyžadují pravidelný a vyvážený přísun potravy. Co patří a nepatří na jídelníček potkana a čemu by se naopak měl vyhnout?...
Mainská mývalí kočka je populární americké plemeno, a to nejen proto, že jde o největší domestikované kočičí plemeno vůbec. Oblibě se těší i díky své přizpůsobivosti a přátelské povaze. Typický je pro ni dlouhý límec a krásná hustá polodlouhá srst.
Tento mini hlodavec, původem ze stepí jižní a střední Sibiře, je po křečkovi zlatém tím nejchovanějším druhem křečka. Věděli jste, že samečci křečíka džungarského pomáhají samičkám při porodu a následně i s péčí o jejich mláďata?
Pokud přemýšlíte, že si do rodiny adoptujete psího chlupáče, měli byste dobře zvážit, co život se psem obnáší. Velikost plemene hraje při rozhodování bezpochyby velmi důležitou roli. Jaké (ne)výhody přináší pořízení malého plemene?
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...