Malý a ušatý společník – králík zakrslý

Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.

Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.

Králík domácí versus králík zakrslý

Na úvod se sluší osvětlit, jaký je rozdíl mezi králíkem domácím a králíkem zakrslým. Byla to totiž jedna z prvních otázek, která mne napadla, a tak jsem se pustila do pátrání.

Králík zakrslý, jak sám název napovídá, je menší vzrůstem, a tudíž i váhou. Průměrná váha se pohybuje od 1 do 1,5 kg. Zatímco králík domácí bývá často spojen s užitkovým chovem, králík zakrslý je určen hlavně pro chov zájmový. Pokud ovšem máte zahradu, čerstvý vzduch mu dělá také velmi dobře :-).

Když bych měla vše podstatné shrnout do pár bodů, tak bych králíka zakrslého popsala následovně:

  • zakrslý králík je druhem králíka domácího, který byl podle různých zdrojů vyšlechtěn v západní Evropě;
  • mezi plemena dostupná v ČR patří králík barevný, beran, hermelín, liščí, rex, saténový a strakáč, z nichž vůbec prvním vyšlechtěným bylo plemeno hermelín;
  • jednotlivá plemena se jednak liší podle uší (svislé či vzhůru) a srsti (krátkosrstý či dlouhosrstý, se speciální či klasickou strukturou srsti apod.);
  • v průměru se dožívá od 6 do 10 let.

Poslušný jako pes aneb Jak je to s jeho výchovou

O zakrslých králících se říká, že jsou nejen velmi společenští, ale i velice šikovní a učenliví. Někdy bývají svým talentem přirovnáváni dokonce ke psům. Můžete je například naučit chodit na vodítku nebo  triky typu skákání přes překážky. Nejen proto je péče o králíka zakrslého o něco náročnější než např. o tarbíka či osmáka degu.

Níže najdete pár doporučení, na které jsem narazila a které pro vás mohou být užitečné:

  • Ačkoli nemusíte králíka chodit venčit ven jako psa, i tak byste mu měli věnovat ideálně každý den vaši pozornost.
  • Králíci jsou přítulní, rádi se mazlí a hrají si. Odměna za hru ve formě pamlsku či pohlazení je nejen dobrou motivací při učení, ale také pomáhá upevňovat váš vzájemný vztah.
  • Důležitáý je také možnost přiměřeného pohybu. Tomu by měl být uzpůsobený i jeho „domek“.
  • Mluvte na něj, aby si zvykl na váš hlas. Mluvte klidně a nebojte se ho hlasem povzbuzovat, pokud správně plní vaše „povely“.
  • Při manipulaci se vyvarujte prudkých pohybů. Králík nemá příliš vyvinutý zrak, a tak se může častěji lekat.
  • Pozor na uši, za ty králíka nikdy neberte. Vždy jej raději berte na dlaň ruky a druhou rukou ho přidržujte, aby vám nespadl.
  • Stejně jako u psů platí, rčení „starého psa nových kouskům nenaučíš“. S učením začněte již od mláděte a trénujte pravidelně.

Pampelišky a vojtěšky milují, ale to nestačí

Králíci obecně potřebují hodně vlákniny, ideálně v podobě čerstvé trávy či sena. Vedle toho mají rádi čerstvou zeleninu obsahující minerály, vitamíny a vlákninu jako např. mrkev či celer. Ovšem pozor např. na brambory, ty jsou příliš škrobnaté, a tudíž pro králíky i jiné hlodavce nevhodné. Králíka můžete dokrmovat i granulovým krmivem - jejich výhodou je, že obsahují všechny důležité prvky, které jejich tělo potřebuje.Nezapomeňte vždy také na přísun čisté vody – podávat ji můžete i pomocí „napáječky“.  Důležité je sestavit jídelníček tak, aby si králík mohl potravou i obrušovat zuby, trpí totiž na jejich přerůstání.

Klec i králíkárna aneb králičí domek

Ať už jako králičí obydlí zvolíte klec (alespoň o rozměrech 100 x 50 x 50 cm a více dle očekávané velikosti zvířete v dospělosti) či domácí dřevěnou králíkárnu, je důležité nezapomenout na zdroj vody, jesličky na seno, obrušovač zubů (např. kůrka tvrdého chleba) a misku na jídlo. Králíka můžete pouštět i venku, např. v ohrádce – ovšem pozor na přímé slunce! Doma naopak schovejte všechny elektrické kabely, které by mohl rozkousat.

A pár zajímavostí na závěr:

  • Králík nepatří do řádu hlodavců, ale Zajíců.
  • Králíci občas jedí vlastní bobky. Snaží se tak využít maximum živin z potravy – bobky obsahují mj. vitamín B a K.
  • Králíci trpí slabším zrakem, zato mají velmi vyvinutý sluch. Nebojte se tak na svého králíka mluvit co nejvíce :-).

Máte zkušenosti s chovem králíka zakrslého? Podělte se s námi o vaše postřehy :-).

(Zdroj: www.kralici.cz, http://www.britanimals.cz/)

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.