I ve světě psího chovatelství můžeme hovořit o různých trendech. Od dob našich prarodičů, kdy byli velmi oblíbení jezevčíci, kokršpanělové a němečtí ovčáci, se do pozornosti pejskařů dostala celá řada „nových“ plemen. A jaká plemena jsou dnes populární?
I ve světě psího chovatelství můžeme hovořit o různých trendech. Od dob našich prarodičů, kdy byli velmi oblíbení jezevčíci, kokršpanělové a němečtí ovčáci, se do pozornosti pejskařů dostala celá řada „nových“ plemen. A jaká plemena jsou dnes populární?
Na tuhle otázku je těžká odpověď, neboť každý máme nějaké toho svého oblíbence. Přemýšlela jsem, jestli lze třeba vypozorovat nějaký trend například podle velikosti psů? Začněme od těch menších.
Ano, i dříve jsme se setkávali s malými plemeny, jako je např. již zmiňovaný jezevčík, dnes ale s klidem můžeme hovořit o úctyhodném zastoupení takzvaných petits mezi běžnou psí populací. Je možné, že nemalý vliv na to měl i film Maska, kde v hlavní roli zazářil Jack Russell teriér Milo :-). Není to však jen „pes na pérkách“, na oblibě získal rovněž Yorkšírský teriér, familiérně nazývaný také „jorkšír“ a do třetice malých oblíbenců bychom mohli také zařadit francouzského buldočka.
Na druhou stranu v posledních letech přibývá i zástupců velkých plemen. Není tak už nic neobvyklého potkat na procházce například Brazilskou filu či Irského vlkodava a řadu dalších. Mezi oblíbená velká plemena posledních let určitě patří „lví pes“ aneb Rhodéský ridgeback, do středních pak bezpochyby Labradorský retrívr, který se, alespoň pro mě, stal jakýmsi symbolem „rodinného“ psa (odhlédneme-li od jeho obrovských zásluh na poli asistenčních psů).
Zajímavostí určitě je, že se čím dál častěji začínají objevovat i psi ze skupiny takzvaných málopočetných plemen psů, kam se řadí v poslední době také velmi populární Border Kolie či malý exotický psík Lhaso Apso.
Určitou popularitu si získávají i česká národní plemena. A jaká to jsou? Česká republika má celkem sedm „národních“ plemen a patří sem:
český horský pes – zajímavostí je, jak název napovídá, že byl původně vyšlechtěn pro saňový sport;
československý vlčák (setkáváme se i s označením český vlčák) – známý také tím, že sloužil s československými pohraničníky, kteří ho k tomuto účelu vyšlechtili. Zajímavostí u něj dále je, že se jedná o křížence německého ovčáka s karpatským vlkem.
český teriér – zajímavostí je, že podobně jako např. jorkšír nelíná;
český strakatý pes – ten byl původně určený pro laboratorní účely, proto je také někdy označovaný jako „Horákův laboratorní pes“;
pražský krysařík – zajímavostí je, že se jedná o nejmenší (20 cm) a nejstarší národní plemeno (z 9. stol.); dodnes však nebyl uznaný FCI;
český fousek – tento zástupce hrubosrstých ohařů je známý tím, že představuje zástupce loveckých psů a je chovaný již od dob Rakouska Uherska;
chodský pes – další původně pohraniční plemeno psa, které například pomáhalo vyhledávat přeživší po 11. září v New Yorku.
Zdá se, že v pejskařské velmoci, kterou Česká republika s přibližně 2 miliony psů v domácnostech bezpochyby je, máme rádi rozmanitost a je tak víc jak pravděpodobné, že během procházky potkáte plemeno psa, které jsme ani netušili, že existuje :-). Není divu, jen podle Mezinárodní kynologické federace (FCI) je okolo 355 uznaných plemen a desítky dalších „národních“.
A jaká plemena jsou vaše nejoblíbenější? Já se například zamilovala do bílého švýcarského ovčáka, ale když na to přijde, neodolám žádnému psímu pohledu :-).
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.