Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Proto se výzkumy posledních let často upínají k tomu, jak pes myslí a co přesně vnímá v jednotlivých okamžicích. Nakolik je jeho myšlení rozmanité, dokládá fakt, že se pejsci postupem času stali pomocníky při pátrání po zločincích, usnadňují nevidomým jejich běžný život nebo plní jednotlivé pracovní příkazy. Ale jak tedy vnímají okolní svět a jak o něm přemýšlí?
Před téměř 20 lety přišla americká doktorandka Alexandra Horowitz s návrhem na výzkum psí mysli. Nejdříve si svůj záměr musela obhájit, protože to v té době nebylo příliš atraktivní a zajímavé téma. Dnes je Horowitzová uznávanou výzkumnou pracovnicí na univerzitě v New Yorku. Specializuje se právě na poznávání a výzkum mentality našich čtyřnohých kamarádů. Zejména zkoumá, jak psi myslí, jak se učí nebo třeba jak řeší problémy.
Pejsci se dlouhou dobu vyvíjeli vedle člověka, už od pradávna patří k našim nejlepším partnerům, a tak se předpokládá, že právě proto jsou tak vnímaví a šikovní, co se lidských povelů týče. To, jak funguje jejich mysl, je ale mnohem komplikovanější a stále to přesně nevíme.
Cesta do hlubin psí duše
Teď se společně podívejme na konkrétní projevy a závěry dlouhodobých výzkumů. Když se například podíváte na svého psího kamaráda a vidíte provinilý výraz, tak to neznamená, že pejsek ví, co udělal špatně, ale je si vědom, že následuje trest. Vědecké výzkumy odhalily, že provinění je pro psy tak komplexní emoce, že je nedokážou rozlišit od strachu.
Také nedávné výzkumy ukázaly, že si psi olizují tlamu, když jsou ve stresu. Jedná se o jiný druh olizování než ten před příchodem dobroty. Olizování tlamy a pohledy stranou značí, že jsou ve stresu a necítí se dobře, protože očekávají nějaký druh ohrožení. V této chvíli stačí svého chlupatého kamaráda ujistit, že je vše v pořádku, a vymanit ho z tohoto nepříjemného tlaku.
Studie se však nezabývají jen tím, co pes dělá. Nacházejí oblasti, které je třeba dále zkoumat, abychom mohli lépe pochopit, proč a jak pes myslí a co se děje uvnitř jeho mozku.
V Duke Canine Cognition Center v Severní Karolíně se například Brian Hare ve své nejnovější studii publikované letos v červenci zabýval tím, kde se berou schopnosti psů přirozeně spolupracovat s lidmi. A porovnával tyto kompetence u psů oproti na člověka zvyklé skupině vlčích mláďat. Jeho tým odhalil, že už v nízkém věku štěňata lépe čtou lidská gesta a obecně je to k nám více táhne. Závěrem jeho studie podporuje myšlenku, že díky domestikaci se u psů brzy rozvíjejí sociální dovednosti, a proto jsou schopní tak dobře spolupracovat s lidmi. Podle něj by psi teoreticky mohli být postupně vyšlechtění k určitému stylu myšlení. Tým zjistil, že i v nízkém věku byla štěňata více přitahována k lidem, obratněji četla lidská gesta a navazovala s nimi oční kontakt než vlčí mláďata.
Výzkum psího vnímání a myšlení je v současné době poměrně uznávaným oborem. S obecným výzkumem poznávání zvířat se setkáváme už od počátku 20. století, ale teprve před 20 lety se začala zkoumat i jejich mysl, o které zatím ještě zdaleka nevíme vše.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.