Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Čím větší výběr, tím spíše se nemůžete rozhodnout? Pokud to máte stejně jako já, doporučuje se v případě, že zvažujete svému psímu parťákovi pořídit postroj, si jej pořádně ozkoušet předem. Výběr postrojů je totiž dnes víc než pestrý. A to nejen pro profesionální mushery, příznivce canicrossu, ale i běžné pejskaře! Vyzkoušeli jsme za vás, jak takové zkoušení probíhá a k čemu je dobré.
Stejně jako když si pro sebe kupujete oblečení nebo boty přes internet, i u psích doplňků v e-shopech máte tabulkové míry a návody, jak je správně vybrat. Ještě donedávna jsem si myslela, že velikost postroje, tedy to, aby psovi seděl podle měr, je to nejdůležitější. Změřila jsem obvod krku, délku od kohoutku po kořen ocasu apod. a pak už spíše vybírala dle designu. Jenže!
Jenže to není tak jednoduché, jak jsem si myslela. A aby psovi postroj opravdu padl a sloužil k účelu, k jakému ho psímu chlupáčovi pořizujete, je potřeba nejen trefit míry, ale i vyzkoušet, jak ‚‚sedí“ v pohybu – v kroku, ale i v běhu. Navíc to, co se mně jako laikovi může zdát příliš těsné, může profík vyhodnotit jako ještě příliš velké. „Správně velký postroj většinou vypadá po nasazení v klidu malý,“ říká specialistka z organizace MushGO, která dělá po celém Česku tour, během kterých si lidé se svými miláčky mohou výbavu vyzkoušet.
Jedna věc je tedy změřit míry, ale druhá je pak vyhodnotit, jestli postroj je akorát, nebo ne. Tady jsem tedy vsadila na radu specialistky, která nám během zkoušení vysvětlila, že je to opravdu velmi individuální a liší se to kus od kusu. Nemůžeme tedy na sto procent říct, že určitý postroj je vhodný pro nějaké plemeno a jiný pro jiné. Vedle stavby těla je velmi důležitý i účel, pro který postroj vlastně chlupáčovi pořizujete.
Nehodí se totiž tentýž postroj využívat jak k psím sportům, tak i k běžným procházkám. Některé postroje mohou vyžadovat od pejska větší sílu, aby se tzv. natáhnuly – to je, když konec postroje je nad kořenem ocasu až v plném natažení. „Je to první věc, na kterou se majitelů ptáme – k čemu postroj pro svého psa chcete,“ dodává zkušená musherka.
Jinými slovy, když pořídíte základní postroj na venčení, ale chodíte s pejskem běhat a on v postroji (přirozeně) táhne, tak mu může postroj například blokovat lopatky, řezat pod žebry nebo v podpaží, sklouzávat ze středu hrudi, odírat apod. A naopak sportovní, takzvaně dlouhý postroj, který např. skvěle padne v cvalu psa, při pomalé chůzi a čmuchání sedět vůbec nemusí a může překážet. To jsou tedy ukazatele, které byste měli sledovat.
Jedny typy postrojů tedy slouží k tomu, aby pes tahal v zátěži, jako např. u mushingu, ale i dogtrekkingu či canicrossu, tedy spíše k sportovnějšímu využití. Druhé pak spíše k běžným procházkám nejen v přírodě, ale i ve městě. Výhodou osobní konzultace ovšem je, že vám vše jednoduše vysvětlí a i s pejskem různé postroje vyzkouší a ukážou při chůzi i běhu rozdíly. Například dlouhý postroj, který jsem pro pejska vybírala, má podle odbornice tuto výhodu: „Dlouhý postroj umožňuje psovi optimálně využít tažnou sílu – může se do postroje naplno opřít a táhnout.” A to bylo to, co jsem přesně sháněla. Po vyzkoušení čtyř postrojů a kontroly, že hrudník, lopatky, podpaží i žebra jsou, jak mají být, jsme vybrali.
Nemáte-li možnost takovéto osobní konzultace, doporučuju alespoň pejska v různých situacích v postroji nafotit a poslat odborníkům k posouzení.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.