Máme je rádi a bereme je za věrné a poslušné přátele, ale nezapomínejme, že pes je šelmovité zvíře. S Jiřím Čejkou, odborníkem na sportovní kynologii, jsme se bavili o tom, jak se zachovat při setkání s agresivním psím jedincem. Ne všude je obvyklé, že pes je řádné vychovaný, často se jedná o potulné psy, kteří z pocitu vlastního ohrožení mohou i zaútočit.
Máme je rádi a bereme je za věrné a poslušné přátele, ale nezapomínejme, že pes je šelmovité zvíře. S Jiřím Čejkou, odborníkem na sportovní kynologii, jsme se bavili o tom, jak se zachovat při setkání s agresivním psím jedincem. Ne všude je obvyklé, že pes je řádné vychovaný, často se jedná o potulné psy, kteří z pocitu vlastního ohrožení mohou i zaútočit.
Jak reagovat při setkání s agresivním psem bez pána?
Jde o to, kde k tomuto setkání dojde. Pro všechny situace ale platí zvíře nespouštět z očí, pomalu od něj odcouvat a určitě se k němu neotáčet zády a zbrkle se nedat na útěk. To by jej naopak mohlo vyprovokovat k akci. Pes většinou neútočí bezdůvodně – může se vyplašit hlukem, pohybem proti němu nebo narušením jeho teritoria. V takovém případě se pro něj stáváme nepřítelem a v obraně může i zaútočit.
I tak se to v našem prostředí stává zřídka a nejčastěji útočí menší plemena jako např. jezevčíci, teriéři drobnějšího vzrůstu a kříženci. Málokdy vás na ulici napadne vycvičený pes, který je trénován v takzvaných obranách, kdy pes kouše do rukávu nebo ringo obleku. Tito psi to berou jako hru, kdy se vybíjí na materiálu a nemají potřebu se zahryzávat do živého.
Je tedy možné, aby i dobře vychovaný pes napadl svého pána? Setkal jste se s tím?
Ano, již jsem to zažil. U vycvičeného psa se nejedná o stejný projev agrese jako u nezvladatelného jedince, který napadá většinou spíše ze strachu. Většinou jde o to, že pes špatně vyhodnotí situaci a reakcí na ni je obrana, resp. útok na psovoda. To se může stát i při výcviku, když pes nechce poslouchat povely a brání se proti donucovacím prostředkům.
(Více o obranné reakci ze strachu se dočtete v našem článku Kousnout může každý.)
Jak se bránit, pokud pes zaútočí?
Záleží především na velikosti psa. Malému nebo středně velkému plemeni můžeme zabránit v pokusu o zákus chycením pod krkem nebo v oblasti hlavy. Pokud je to možné, pak agresivního psa přitlačíme na zem a čekáme do příchodu pomoci. Mezitím můžeme psa mírně přisednout tak, abychom nad ním měli kontrolu. Pes většinou útočí na krk oběti nebo na břicho. Pokud k napadení dojde, vždy ruce před sebe! Tento postup je stejný, i když jsme ve větší skupině.
Je to jiné, když mám sebou psa?
V takovém případě je pravděpodobnější, že agresivní jedinec spíše napadne vašeho psa. Rozhodně mezi ně nesahejte, pokud nemáte po ruce něco dostatečně dlouhého (např. klacek). Může se stát, že v afektu by vás mohl kousnout i váš pes. Bohužel je nutné počkat, až se vysílí a pak je odtrhnout od sebe. Pokud cizí pes nemá majitele, měli bychom při tom být velmi opatrní, nevíme, jak se může zachovat.
Jsou nějaká gesta, pomocí kterých psa uklidním?
Je těžké to říct obecně. Každý pes reaguje jinak. Je to jako s lidmi – co jednoho rozčílí, druhého nechává chladným. Určitě psa neprovokujme výhružnými gesty (např. nehrozit rukou nebo nenaznačovat nakopnutí). Pokud potřebuji uklidnit svého psa, pomůže v tom intonace hlasu – mluvíme-li na psa klidně, postupně se uklidní. Můžeme si dopomoct i pamlsky. Jestliže je pes v afektu a nereaguje, je nutné psa „přiškrtit“ na stahovacím obojku. Opakujeme to do té doby, než přestane vzdorovat a pokojně se posadí nebo položí.
Co dělat, když jsem svědkem napadení psem?
Pokud není v okolí majitel psa, ihned volat Policii ČR. Případně se pokusit psa odlákat od napadeného, tak aby měl napadený možnost se dostat z jeho dosahu. Agresivního psa sami raději nepacifikujte, pokud to nebude nutné.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
