Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Je čtvrtek a s ním vám přinášíme další ze série článků o hlodavcích. Tentokrát věnovaný veverce chilské neboli osmákovi degu. Osmák je celkově kouzelné stvoření. Věděli jste například, že jeho speciální obranný mechanismus mu umožní zbavit se části ocásku, aby utekl do bezpečí?
Je čtvrtek a s ním vám přinášíme další ze série článků o hlodavcích. Tentokrát věnovaný veverce chilské neboli osmákovi degu. Osmák je celkově kouzelné stvoření. Věděli jste například, že jeho speciální obranný mechanismus mu umožní zbavit se části ocásku, aby utekl do bezpečí?
Jak vlastně takový osmáka degu vypadá? Jedná se o malého, hnědočerně zbarveného a pěkně ušatého hlodavce, který je velikostí podobný menšímu morčeti. Na délku měří 15 cm bez ocásku a váží od 150 do 300 gramů. Ačkoli osmák svým čiperným chováním a osrstěným ocáskem může spíše připomínat veverku, rodově příbuzný (tj. anatomicky a strukturou DNA podobný) je například s činčilou nebo morčetem.
Proč se osmákovi říká osmák
Osmák degu, který je v Jižní Americe také známý jako veverka chilská a je spojen s řadou zajímavostí. Samotné označení „osmák“ je odvozeno od tvaru jeho zubů, které připomínají pomyslnou číslici osm. Přezdívka veverka chilská zase odkazuje na zemi původu - Chile, odkud byli osmáci do Evropy zpočátku dováženi z laboratorních důvodů za účelem výzkumu cukrovky. Postupně se z něj ovšem stal velmi oblíbený domácí hlodavec, který je mimo jiné velice vhodný i k dětem.
Další zajímavostí je osmákův obranný mechanismus, který využívá v případě ohrožení. Ke spuštění obranné reakce může dojít nejen ve volné přírodě, ale například i v případě nepozornosti či špatného zacházení i doma. Proto osmáka raději nikdy nechytejte za ocásek. Ve snaze vlastní záchrany nechá odpadnout jeho část a ta už zvířeti nikdy nedoroste.
Péče a chování
Základní rady a tipy týkající se krmení a vhodného životného prostředí pro hlodavce najdete v článku „Hlodavec jako ideální parťák pro děti. Jak na to?“. Pozor, specifikem osmáků je jejich špatná snášenlivost cukrů, ať už fruktózy (sušené ovoce, piškoty) či karbohydrátů (kukuřice a obilniny), a tuků (slunečnicová semínka). Například podávání cukrů, které osmáci neumí trávit, ve větších dávkách by mohlo vést až k vyvolání cukrovky. Neznamená to, že se ovšem musíte úplně vystříhat čerstvého ovoce – to je možné dávat jako pamlsek. Jídelníček osmáka by měl především vedle sušené stravy obsahovat seno, bylinky, trávy, listí i kůry a také zeleninu.
Obecně se doporučuje osmáky vždy raději kupovat po dvou, patří totiž mezi párové hlodavce. Jestli to podmínky u vás doma umožňují, osmáky můžete chovat i ve skupince. Osmáci jsou totiž společenští, nebojí se lidí a jsou velmi zvědaví, navíc podobně jako potkani oplývají inteligencí.
Díky jejich zvídavosti a relativně vysoké inteligenci jsou hodně učenliví. To se ovšem netýká nočního režimu. Například potkan se dokáže vašemu režimu přizpůsobit, ale intervaly, ve kterých osmáci odpočívají, jsou kratší a častěji se střídají. Proto je možné, že se zrovna v nočních hodinách váš mazlíček rozhodne objevovat a prozkoumávat hračky, které jste pro něj do klece připravili :-).
Poslední rada na závěr, osmáci jsou přítulní a mají rádi, když je sem tam podrbete například za ušima. Dávejte si ovšem pozor na pevnější stisk. Nejlepší je nastavit volně dlaň a nechat zvíře přijít samo.
Pokud vás toto téma zajímá a propásli jste další články ze série o hlodavcích, tak to můžete napravit na www.mazliccivpohybu.cz, kde se např. dočtete o praktickém využití nadnormálně vyvinutého čichu potkanů či praktické velikosti tarbíků. Příjemné čtení :-)!
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.