Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho chování. Jak v takových situacích postupovat, ale také jak jim předcházet, mi poradil veterinář Britu, MVDr. Jan Šíma.
Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho chování. Jak v takových situacích postupovat, ale také jak jim předcházet, mi poradil veterinář Britu, MVDr. Jan Šíma.
Začněme nejprve základní otázkou - co vede psa k pokousání?
Příčin pokousání psem může být celá řada a nelze jednoznačně říct, která z nich převažuje. Záleží na plemeni, prostředí a vzniklé situaci. Dalo by se ale říct, že základním faktorem je v první řadě člověk. Vše odvisí od výchovy a práce pána se psem. Pokousání je často následkem nějaké provokace či obrannou a stresovou reakcí. Většina psů dá najevo, že se jim něco nelíbí např. zvednutím pysků, zavrčením či štěknutím jiným tónem. Pokud má pes možnost, tak se raději kousnutí vyhne či uteče.
Proč se pes stává agresivním?
Pokud pomineme od mala agresivního jedince, kterého majitel nechal vyrůst v neomezeného pána svého území, tak dalším důvodem je strach. S tím se setkávám v ordinaci nejčastěji. Každý pes by měl mít alespoň základní výcvik a umět poslouchat. Se psem, i malým, je potřeba od štěněte pracovat, aby se například nebál veterináře na sebe nechat sáhnout. I malé plemeno občas není možné jen při banálních úkonech, jako je vyšetření tlamy či vyšetření uší, ošetřit. Situaci může zhoršit samotný majitel, který je vystresovaný, což jeho pes cítí. Celé to pak může skončit pokousáním ze strachu, za které nesprávně majitelé své psi pod tlakem situace pochválí či odmění pamlskem. To v psovi jeho chování jen upevňuje.
Může i dobře vycvičený pes kousnout?
Ale pozor, jsou situace, kdy i velmi dobře vycvičený pes může kousnout. S tím jsem se již několikrát setkal. Když se pes cítí ohrožen a nemá jiného východiska, tak se brání tím, že se ožene a může i kousnout. Typickým případem je nahánění psa dětmi či dráždění psa v kotci. Proto je vhodné těmto situacím v rodinách předcházet. Bohužel se nezodpovědně chovají i dospělí, např. když se hrnou k neznámému psovi, aby si ho pohladili.
Jak se tomu vyvarovat?
Velmi důležitým a prvním faktorem je vždy vhodný výběr plemene a uvědomění si účel, za jakým si psa pořizujeme. Někteří lidé nerozeznají kousání při hře od dominancí až agresivity (u dospívajícího psa). Je důležité agresivitu psa rozpoznat již u štěněte a odnaučovat ji. Obecně můžeme říct, že největší pozor bychom si měli dát u dětí. Ty nemají ještě dostatek zkušenosti, neví, jak se k psovi chovat a nepoznají jeho varovné signály. Základem je neponechávat malé děti se psem v místnosti bez dozoru.
Pokousání a zranění
Pokud dojde k pokousání, vždy je důležité zjistit, co psa vyprovokovalo, a to potom řešit. Dnes jsou již k dispozici odborníci zabývající se chováním psů, kteří jsou schopni navrhnout postupy k zamezení dalších podobných epizod. Univerzální návod však neexistuje, je nutné postupovat případ od případu. V případě pokousání člověka psem se často jedná o bolestivá zranění – různé zhmožděné rány, nezřídka krvácející. Tyto rány jsou infikované všelijakými bakteriemi, které se nacházejí v dutině ústní daného psa. Téměř vždy dochází k otoku rány a zánětu v okolí. U povrchových ranek od štěňátek v rámci hry plně dostačuje důkladná desinfekce. U hlubších a krvácejících ran je nutné ošetření u lékaře, kdy je často indikováno celkové nasazení antibiotik. Pes může přenášet vzteklinu, proto by ho měl každý majitel nechat proti ní očkovat. Nejčastějším typem poraněním u pokousání jiného psa psem jsou opět zhmožděné až tržné rány. Na rozdíl od člověka ale vznikají záněty v podkoží, které se špatně hojí. Proto určitě nepodceňujete návštěvu veterináře, které poraněné zvíře vyšetří.
O právní stránce pokousání, povinnosti očkovat a různých typech pojištění se dočtete více příště :-).
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...