Zimní období je často zatěžkávací zkouškou pro psí organismus. Chladnější počasí může oslabit imunitu, a psi tak mohou být nemocní nebo oslabení. I proto je v tomto období důležité dbát na příjem správných vitamínů a doplňků stravy, které pomohou posílit organismus a ochrání jej před nemocemi. O tom, jak k vitamínům v zimním období přistupovat, jsme si popovídali s veterinářkou Veronikou Lesiukovou.
Co v zimě představuje největší zdravotní nebezpečí pro psy a kočky?
Na tuto otázku neexistuje krátká a jednoznačná odpověď. V zimním období navštěvují psy a kočky ordinace především kvůli preventivnímu ošetření proti zevním parazitům (především blechám). Podzimní a zimní sychravé počasí, kdy ještě není pod nulou, také nahrávají infekčním onemocněním dýchacích cest. Krátkosrstá či bezsrstá plemena jsou náchylnější na prochladnutí. Chlad také zvyšuje bolestivost a zhoršuje pohyblivost kloubů u zvířat trpících artrotickými stavy. Je třeba také věnovat zvýšenou péči tlapkám zvláště u zvířat, která žijí ve městě a pohybují se po solených površích.
Měli bychom jim nějakým způsobem upravit stravu?
Pokud zvíře krmíme plnohodnotnou stravou a prospívá, netrpí žádnými zdravotními problémy, je v běžné zátěži, nejedná se o březí nebo kojící fenu, seniora ani rostoucího jedince, není třeba stravu zvířete nějak výrazně upravovat. Úpravu stravy bych doporučila právě výše vyjmenovaným výjimkám a psům ve vysoké zátěži.
Jaké vitamíny by měly kočky a psi v zimě přijímat?
Pro fungování zvířecího těla jsou samozřejmě nezbytné všechny vitamíny ať už v zimě či v jiném období. Vitamíny obecně dělíme na dvě skupiny – rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné v tucích jsou A (retinol), D (kalciferol), E (tokoferol) a K (fylochinon). Vitamíny rozpustné ve vodě jsou komplex vitamínu B, C (kyselina L-askorbová) a H (biotin).
V jaké formě je nejlepší je podávat a jak postupovat, když je zvíře odmítá pozřít?
Obecně lze vitamínové doplňky na trhu sehnat ve formě prášku, tablet či v tekuté formě, nejčastěji v kapkách. Pokud zvíře vámi vybranou formu odmítá, vždy můžete vyzkoušet zvířeti nabídnout jinou formu vitamínového doplňku. Pokud je podáváte zvířeti formou prášku, je ideální je zamíchat do malého množství krmiva (např. masa či konzervy) a podat zvířeti toto malé množství hned na počátku krmení pod vaším dohledem, abyste si byli jisti, že zvíře přijalo celou dávku. Následně jej můžete nakrmit zbylým množstvím.
Můžeme vitamíny ve formě kapek dát do vody?
To bych určitě nedoporučila. Buď můžete využít výše uvedený způsob nebo je dobré kapky nakapat na piškot a nechat vsáknout. Pokud byste je nakapali do vody určené k pití, zvíře s největší pravděpodobností všechnu na povel nevypije a když budete chtít vodu vyměnit za čerstvou, přijdete o zbytek kapek ve vodě obsažených.
Jaké doporučení platí pro vitamíny ve formě tablet?
Takové vitamíny jsou na trhu často již v ochucené formě. Tyto tablety často zvířata přijímají ráda a s chutí jako pamlsek, tudíž odpadají výše uvedené způsoby. U zvířat, která jimi pohrdají, můžete tabletu schovat do malého kousku masa, ovoce, zkrátka čehokoliv, co má zvíře rádo a je to pro něj bezpečné.
Jak zjistíme, že náš mazlíček trpí nedostatkem některého vitamínu?
Vitamíny si až na výjimky zvířecí tělo neumí vytvořit, přestože jsou pro něj naprosto stěžejní. Zastávají základní funkce a podílí se na metabolismu bílkovin, cukrů a tuků, také posilují obranyschopnost organismu. Zvířata je s výjimkami musí přijímat ve stravě. Pokud se jedná o vitamíny rozpustné v tucích, tak jak už jejich název napovídá, přijímají se skrze tuky obsažené ve stravě a ukládají se v organismu také v tukové tkáni. K jejich nedostatku dochází tedy postupem času vyčerpáním těchto rezerv. Hypovitaminóza A se projevuje nejčastěji poruchami sliznic, srsti, kůže a zvýšené lámavosti drápků. Hypovitaminóza D se projevuje poruchami vývoje kostí a chrupavek. Hypovitaminóza E má vliv na plodnost a obranyschopnost zvířat. Hypovitaminóza K může vést k poruchám srážlivosti krve. Vitamín C si psi jako jeden z mála jsou schopni sami vytvořit a nemusí ho přijímat z jiných zdrojů. Hypovitaminóza C se projevuje nadměrnou únavou, apatií a také poruchou syntézy kolagenu a následným potížím se sliznicemi a chrupavkami. Hypovitaminóza B se může projevovat nervovými poruchami, křečemi, poruchami sliznic, poruchami krvetvorby, deformacemi plodů atd. Hypovitaminóza H se projevuje poruchami kůže, srsti a drápků.
Jak naopak zajistíme, aby daného vitamínu nepřijímal nadbytek?
Obecně, zvláště krmíte-li pak syrovou stravou (tzv. BARF), platí ohledně doplňků stravy všeho s mírou a s rozumem. Přidáváte-li do krmiva vitamínové doplňky, nikdy nepřekračujte doporučené dávkování. Kombinujete-li více doplňků stravy a nejste si jisti jejich možnou kombinací, vždy se raději poraďte s ošetřujícím veterinárním lékařem vašeho zvířete. Pokud vaše zvíře netrpí žádnými zdravotními potížemi a navíc je krmeno převážně granulovanou stravou, není nutné mu ke krmivu vitamínové doplňky přidávat.
Z výše uvedeného pak vyplývá, že je trochu jednodušší zvíře předávkovat vitamíny rozpustnými v tucích, které v organismu tvoří depa a působí toxicky především na jaterní, ale i další tkáně. Vitamíny rozpustné ve vodě jsou pak méně toxické a předávkování jimi je trochu obtížnější. Jejich nadbytek se totiž obvykle vyloučí močí.
Liší se potřeba vitamínů v závislosti na věku zvířete?
Ano. Mladší organismus má spotřebu vitamínu samozřejmě vyšší, aby byl zajištěn optimální vývoj a funkce celého těla. U starších zvířat, která mohou trpět již narušením zdravotního stavu, může být potřeba vitamínů ve stravě vyšší, někdy také jako následek zhoršeného vstřebávání z trávicího traktu.
Liší se potřeba vitamínů v závislosti na zátěži zvířete?
Ano, výživa sportujících zvířat je samostatná kapitola. Spotřeba vitamínů u psů v nadměrné zátěži je vyšší, a to z důvodu vyšší úrovně metabolismu.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
