Nepříznivé reakce na krmivo – o co se jedná a jak se v takové situaci zachovat?

Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování vyhovovat, jednoduše třeba proto, že jej nedokážou strávit. Jak tyto nepříznivé reakce na krmení rozpoznat a jak s nimi bojovat? Na to jsme se ptali veterinářky Veroniky Leisukové.

Co může způsobit nežádoucí reakci na krmivo u domácích mazlíčků?

Pojem nežádoucí reakce na krmivo je poměrně obecný. Spadají pod něj nejčastěji dva problémy, a sice potravní alergie a potravní intolerance. U potravní alergie je původ problému imunologický, jedná se totiž o hypersenzitivitu. V případě potravní intolerance se nejedná o imunologický problém. Klinicky jsou však oba stavy nerozlišitelné a řešitelné jsou oba stejně.

Jak se takové nežádoucí reakce mohou projevit?

Nejčastějšími projevy jsou projevy gastroenterologické či dermatologické. Taková zvířata mohou z dlouhodobého hlediska trpět omezeným růstem, hubnutím a zhoršeným zdravotním stavem, obecně hůře prospívají, mohou být nadměrně unavitelná. Mohou trpět zvracením a nebo průjmy, zvýšenou frekvencí kálení, flatulencí a meteorismem. Ze spektra dermatologických obtíží je nejčastějším klinickým příznakem svědivost, která je typicky nesezónní. Vyskytuje se celoročně především na hlavě, v meziprstí, v oblasti anální krajiny a podpaží. Dále trpí pacienti zvýšeným výskytem pyotraumatické dermatitidy (tzv. hot-spot), zhoršenou kvalitou srsti, vylysáváním, tvorbou různých kožních defektů, častými jsou také záněty zevního zvukovodu kvasinkového původu.

Co se týče alergií, jedná se o vrozené reakce nebo je mazlíčci získávají v průběhu života?

Pacienti se mohou narodit s vrozenou predispozicí, známou nejčastěji u různých plemen (např. WHWT, německý ovčák, labradoři a retrívři, ale i spousta dalších), ale alergické projevy a to, na jaké suroviny zvířata alergická jsou, se u nich rozvíjí až v průběhu života. Problémy se mohou objevit jak v útlém věku, tak u geriatrických pacientů.

Jak lze takové alergie léčit? Lze s nimi nějak bojovat?

Pro boj s potravinovými alergiemi existují speciální krmiva k tomu navržená a vyrobená výrobci krmiv a také eliminační dieta, kterou majitel sestavuje zvířeti sám. Krmiva ve formě granulí či konzerv obsahují hypoalergenní suroviny, a aby dieta správně fungovala, měly by bílkoviny v krmivu být tzv. hydrolyzované. Hydrolyzací se totiž rozbíjejí na jednotlivé stavební složky, které nedráždí imunitní systém v trávicím traktu a snižují či zcela potlačují rozvoj nežádoucí reakce na krmivo.

Zmínila jste se o eliminační dietě? Co si pod tímto pojmem můžeme představit?

Eliminační dietu může ve formě syrové či vařené stravy svému psovi jednoduše navrhnout kterýkoliv majitel. Spočívá v minimálně šestitýdenním podávání jednoho typu živočišné bílkoviny, přičemž efekt se hodnotí právě nejdříve za šest týdnů. Tak dlouho se totiž alergeny dříve podávaného krmiva mohou vylučovat z organismu pryč. Po té době, vyhovuje-li zdroj živočišných bílkovin, lze přidat na šest týdnů rostlinnou složku – například rýži – a ve zhodnocení efektu postupovat stejně. Ať už budete psovi podávat jakoukoliv variantu, je třeba dodržovat to, že pes bude dostávat po uvedenou dobu pouze a jen toto krmivo, bez jakýchkoliv přidaných dobrot a pamlsků, které často potlačují snahu majitele. Zcela vyloučeno je podávání jídla tzv. „od stolu“, určeného pro lidi.

Vyskytují se některé potravinové alergie u zvířat nyní častěji než v minulosti? Existuje prvek, na který jsou zvířata citlivější, než tomu bylo dřív?

Otázkou je, jak poznáme a z čeho lze usoudit, zda na něco zvířata trpí nyní více než dříve. Medicína se stále rozvíjí a posouvá kupředu a my, veterinární lékaři, se musíme neustále vzdělávat. Dříve byli pacienti s potravní alergií často zaměňováni například za pacienty primárně gastroenterologické či dermatologické, a proto mohly být potravní alergie tzv. poddiagnostikované, přestože tu nejspíše byly. Aktuálně mezi nejčastější alergeny můžeme zařadit suroviny, které se ve velké míře používají nebo používaly k výrobě krmiv. Jedná se o hovězí bílkovinu, mléčnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu. Z rostlinných surovin nejčastěji sóju, pšenici, kukuřici a ječmen.

Související články

Úskalí pozitivní motivace při výchově boxerů

Zní to krásně: pejskovi zadáme úkol nebo povel, on jej splní a dostane za to pamlsek nebo odměnu. V ideálním případě to nezůstane pouze u jednoho okamžiku, ale stane se základem celého výcviku pejska, z něhož se pomocí pozitivní motivace stane...

Jak zvládnout separační úzkost psa?

Každý majitel pejska zná pocit, kdy musí odejít z domu například do práce, svého mazlíčka si z nějakého důvodu s sebou vzít nemůže a neví, co se bude dít. Zvládne to pejsek nebo bude štěkat a vyvádět? Takzvaná separační úzkost není jen záležitostí...

Jak překonat strach dětí ze psů?

Strach je pro lidi přirozený a každý se bojí něčeho trochu jiného. Zatímco někoho děsí pavouci, výšky nebo stísněné prostory, někdo se bojí psů. Často se tento druh strachu objevuje u dětí, které ještě nemají svět dokonale prozkoumaný a neznají...

Jak postupovat při výběru morčete?

Morčata jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména pro rodiny s dětmi. Jsou to malá zvířátka, která dokáží přinést spoustu radosti. Pokud nad koupí morčete uvažujete, jsou faktory, které byste při rozhodování neměli opomenout. O tom, na co se při...

Jeden psí rok jako ekvivalent sedmi lidských let je mýtus

Většina z nás žije v dlouho zažité představě, že jeden psí rok se rovná sedmi lidským. Pokud tedy doma máte dvouleté štěně, v přepočtu na lidské roky je mu už 14 let. Jestliže máte doma desetiletého psa, prakticky je to už sedmdesátiletý dědeček....

Kočárky a nosítka pro psy: v čem nám mohou pomoci?

Moderní doba přeje rychlému vývoji vpřed, a tak existuje spousta možností, jak si usnadnit pohyb s domácím mazlíčkem. Mezi takové vychytávky patří například kočárky, nosítka a klokanky, jež skvěle poslouží v případě, že je váš pes zraněný, příliš...

Jak pečovat o smečku tažných psů?

Někdy jeden pes nestačí a je lepší chovat rovnou celou smečku. Obzvlášť, pokud se věnujete chovu tažných psů. Samozřejmě s větším počtem psů roste i množství péče a starostí, násobí se ale i radost, kterou chovatel ze smečky má. Na co musíte být...