Co obnáší být figurantem při psí obraně

Nechat na sebe dobrovolně pouštět rozzuřeně vypadající psy, kteří mají jediný úkol – zadržet a zpacifikovat vás, jistě není pro každého. Je to ale ve skutečnosti vážně tak hrozivé, jak to může vypadat zvenku pro oko laika? Na vše okolo toho, co být figurantem při obraně obnáší, odpovídá Jan Böhm. 

Obrana je jedna z disciplín sportovní kynologie, která klade vysoké nároky na psychickou vyrovnanost psa i jeho poslušnost a ovladatelnost. Je třeba zmínit fakt, že nejde o cvičení psa v útoku na člověka, jeho cílem je zmocnění se kořisti – cvičného rukávu. Částí sportovní obrany je i zadržení figuranta zakousnutím se do cvičného rukávu. Právě figurant při obranách odvádí nemalou část práce a při nácviku je jeho kvalita stěžejní. Musí totiž vždy přesně a včas odhadnout reakce psa. Měl by také umět psa povzbudit a pomoci mu v krizové situaci, psovoda pak upozornit na jeho nedostatky. Jan Böhm se figuranství věnuje už mnoho let. Je mimo jiné i držitelem poháru z Mistrovství světa belgických ovčáků FMBB 2017.

Honzo, co vás přimělo stát se figurantem? Jak jste k tomuto rozhodnutí došel?
Celý život žiju sportem. Jako malý jsem hrál hokej, chodil plavat a po plavání se chodil mlátit na karate s dospělými. Když nebylo karate, hrál jsem tenis a volejbal. Když nebylo ani to, šel jsem se vtírat za dospělýma na nohejbal. Prostě vždy jsem šel od sportu ke sportu a hledal, co by mě naplnilo, unavilo a bylo to pro mě dostatečně sytý. Vždy mě bavilo se prát a zároveň zažívat adrenalin. Sáhnout si na dno svých možností a postavit se něčemu, co ve mě vyvolává vysoké napětí a strach. Když jsem ve 13 letech viděl, jak se 40 kilo rozeběhne a pošle to do těla klukovi, který má jen o 30 kg víc...a on pořád stál a ještě se u toho smál, řekl jsem si, tak to musím mít. Spjato s trénováním lidí se pro mě později tento sport stal nejoblíbenějším. Nejdříve jsem se učil citu pro zvíře a jak číst psa. Později mě začala zajímat jejich nervová soustava, především jak pes přemýšlí, jak se vyjadřuje a jaký má v sobě potenciál. Co je jeho maximum a jaký vlastně doopravdy daný pes je. Dnes tedy trénuji psy a jejich psovody – pro mě teamy. Baví mě pracovat s lidmi, vést je k cestě za úspěchem a být jim nápomocný. Figurování jsem propadl a už se toho asi nikdy nezbavím :).

Jaký největší závod jste v roli figuranta absolvoval?
Mistrovství světa belgických ovčáků neboli FMBB v roce 2015 a 2019. 

Jakou povahu nebo vlastnosti by měl figurant mít? Jsou potřeba i nějaké zkušenosti, ať už z obran, nebo kynologie obecně?
Jako každý sport je potřeba, aby figurant měl rád pohyb a bavilo ho být akční. Myslím, že to o povaze není. Já jako cholerik se dokážu uklidnit, stejně tak klidnější figurant se dokáže rozjet a pořádně to roztočit. Je to hodně o tom, jak moc to chcete a jestli si za tím opravdu jdete. To je největší ukazatel toho, zda to děláte naplno a pořádně, nebo jen tak. Zkušenosti jsou pak to nejcennější, co v tomto, stejně jako mnoha jiných sportech, máte. 

Předpokládám, že figurant musí být i fyzicky zdatný, je to tak?
Záleží na vás a lidech, kteří s vámi trénují. Na tom, co od toho společně očekáváte. Můžete si zatrénovat jen tak pro radost, nebo můžete chtít ze psa dostat jeho maximum. Ukázat mu cestu, kterou to jde mnohem líp. Prostě se do toho ponořit po hlavě a dát tomu všechno. Fyzická kondice je hned po zkušenostech ta nejdůležitější. 

Co je potřeba k tomu, aby se člověk stal figurantem? Existuje nějaká škola nebo kurz, je potřeba složit zkoušky, aby mohl figurovat na závodech?
O školách nevím, ale pár kurzů a seminářů už v minulosti proběhlo a určitě se nějaké zase chystají. Jak pro pokročilé, tak pro začátečníky. Většinou je pořádá již mnohaletý zkušený figurant. U nás v Česku máme tři klasifikační třídy. Druhá třída – s tou můžete figurovat zkoušky a krajské závody. S první třídou můžete navíc figurovat kvalifikační závody na mistrovství. A nejvyšší u nás je svazový figurant – ten může figurovat veškerá mistrovství ČR a mezinárodní závody včetně mistrovství světa. 

Jak dlouho trvá, než se člověk stane (naučí se být) figurantem?
Já se učím celý život a nikdy nebudu spokojený. Držím se zásady, že člověk by měl neustále rozšiřovat své znalosti a mít přehled pod kontrolou. Zkušenosti vám dávají něco, co si nekoupíte. Pod dobrým vedením je možné stát se kvalitním figurantem na závody za pár let. Praxe je ale důležitá a k tomu potřebujete trénovat. Potřebujete team lidí, kteří se nebojí na vás pouštět své psy. Dnes chce totiž každý kvalitního figuranta, ale ne každý je ochotný propůjčit svého psa k tomu, aby se jím mohl daný člověk stát. Tréninkovým figurantem se stáváte postupně s množstvím odfigurových tréninků, hodin dřiny, potu a krve. Nic se nestane přes noc, tak jako v každém profesionálním sportu.

Co vše by měl kvalitní figurant zvládat? 
Především by měl umět pracovat s lidmi. Umět jim věci vysvětit a naučit je danou věc správně pochopit. Důležité je i umět číst psa, učit ho a dodávat mu sebevědomí. Přistupovat ke každému jedinci je nutné individuálně, protože každý vyžaduje něco jiného i jiný přístup v tréninku. Hotového psa už není tak těžké odfirovat, ale vycvičit ho od štěněte a dát mu základ – tam se takzvaně krájí chleba a dělají rozdíly. Figurant by měl být také sebekritický a měl by být schopný uznat i jiný než svůj názor. Pro mě jsme na place team. Já, ty a tvůj pes jsme si tam rovni a vše je o domluvě a vzájemné komunikaci. Naslouchat, přemýšlet, rychle zareagovat, být sebevědomý a zároveň bezpečný, aby se člověk nebál na figuranta pustit svého parťáka. Je to sport, ale i koníček a pro mnohé to jediné, co mají – jejich kámoš a rodina. Je třeba k tomu podle toho tak přistupovat. 

Na co vše musí figurant v průběhu závodu myslet? Kromě vlastního úkolu, sledování a vyhodnocování chování psa musí myslet i na to, aby byla celá akce, například forma zákusu, dobře viditelná pro rozhodčího?
Na závodech máte jasný úkol – bezpečně a všem stejně. Jedu to bez faulů a čistě – to si vždy říkám já na závodě. Musíte předvést každého psa zvlášť ale při tom mu dát stejnou šanci jako všem ostatním. Udržet laťku a nasazení po celý závod stejně je asi to nejtěžší. Dále psychika, koncentrace na výkon a nenechat se rozptýlit. Ať už negativními, nebo naopak pozitivními ovacemi z publika. Jak cvik bude prováděn se vždy domluví na začátku závodu s rozhodčím před tím, než vyběhne tzv. zkušební pes. Na něm mohou závodníci a diváci vidět, jak bude závod přesně probíhat. Například kam bude běhat figurant na útěku, jakým směrem bude zadní doprovod nebo jak dlouhé bude vyštěkání. Tyto věci jsou na rozhodčím, ten si určuje vše tak, aby na to dobře viděl a mohl s přehledem posuzovat celý závod jedním měřítkem. 

Cítil jste se při figuranství někdy v ohrožení, nebo jste byl dokonce zraněn? 
Zranění se nevyhnete. Určitě to někdy dost bolelo, ale to k tomu patří. Nelituju jediné rány, naopak každá z nich mě obohatila zkušeností, protože jsem si za to ve většině případů mohl sám :).                                                                                                                                                                      

Je u nás velké množství figurantů, nebo je těch kvalitních spíš nedostatek?
Myslím, že v České republice máme nejlepší figuranty na světě. Baví nás to a máme to v krvi.

Co vás osobně na figurantství baví?
Nejvíc mě baví to, když má někdo, kdo se mnou trénuje, opravdu upřímnou radost. Žijeme jenom jednou, není prostor na to plánovat si další život, protože znovu se nenarodíme. Tak jdi a udělej to teď. 

Moc děkuji, že jste se s námi podělil o své bohaté zkušenosti. Chtěl byste něco vzkázat na konec?
Můj každodenní největší závod je „já vs já“ protože je to jen na vás ...nenechte se porazit :).