V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Emocionální podpůrné zvíře nebo také citový společník je domácí zvíře, jehož přítomnost je odborníky na duševní zdraví považována za přínos pro lidi trpící duševními či mentálními chorobami. Citového společníka si tedy mohou zaregistrovat lidé s úzkostnou poruchou, záchvaty paniky, klinickou depresí nebo jinými stavy, které mohou narušit jejich každodenní činnosti.
Mezi benefity, které emocionální společník přináší svému majiteli, se uvádí uklidnění, relaxace, snížení úzkosti, stresu a deprese. K dalším přínosům patří dále zmírnění osamělosti, posílení sociální angažovanosti i interakce, normalizace srdeční frekvence a krevního tlaku.
Zatímco služební asistenční zvířata musí projít výcvikem k jejich určenému poslání (detekce záchvatů, asistence nevidomým, upoutaným na vozíček apod.), u emocionálních společníků žádný výcvik nutný není. Dokonce ani neexistují žádné kvalifikační požadavky pro určení, zda je zvíře pro emocionální podporu vhodné. Nejčastěji jsou registrováni psi, žádná pravidla omezující druh zvířete ale neexistují. Společníkem se tedy může stát i kočka, papoušek, kůň či jiné domácí zvíře.
Na rozdíl od asistenčního zvířete, emocionální společník nemusí na veřejnosti nosit speciální vestu ani žádnou jinou značku. Neexistuje ani žádný úřední rejstřík, kam byste ho museli přihlásit. Bude vám stačit jen nosit s sebou potvrzení od terapeuta.
Jednoduchost prohlášení zvířete za citového společníka s sebou nese to úskalí, že můžete lehce narazit na podvodné společnosti, které vám budou tvrdit, že mohou vašeho mazlíka oficiálně certifikovat, i když tomu tak není. Vy pak zaplatíte za nelegitimní doklad nebo falešnou certifikaci.
A jaké výhody s sebou citový společník vlastně nese? V zákoně je ustanoveno jen to, že s vámi může bydlet na kolejích, univerzitních bytech či jiných zařízeních, kde jsou běžně zvířata zakázaná. Pronajímatel vám jeho přítomnost nemůže zakázat, pokud se zvíře nechová destruktivně nebo agresivně. Druhý federální zákon týkající se emocionálních společníků povoluje takto označeným zvířatům s vámi cestovat na palubě letadla.
Další výhody asistenčního zvířete jako například přístup do zdravotnických zařízení, úředních budov a podobně, ale nemá. Také proto, že nikdo nehodnotí jeho vychovanost ani míru, do jaké je pro veřejné okolí bezpečný.
Co si o citových společnících myslíte? Jestli se zákon posune dál, zvířata budou co do vhodnosti a bezpečnosti posuzovaná. Na základě toho jim bude zpřístupněno i prostředí škol nebo pracovišť. Jistě by to dle mě bylo skvělou terapií i u nás.
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
