Zvědavý pes jménem Mera je nejspíše kříženec tibetského mastifa a himalájského ovčáka. V Nepálu se připojil k výpravě, která právě sestupovala z vrcholku Mera Peak, podle nějž také dostala fenka svoje jméno. Výprava měla dále namířeno k Baruntse, vrcholu v Himalájích jižně od Mount Everestu, a právě tam ji doprovodila.
Tohle dvacet kilo vážící zvíře se spřátelilo s vůdcem skupiny Donem Wargowskym, se kterým po následující tři týdny sdílelo jeho stan. Dostalo dokonce karimatku a bundu jako pelech.
Takováto vysokohorská túra bývá často náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Psí doprovod v takových situacích může znamenat skvělou možnost k odreagování nebo odbourání stresu.
Kvůli výskytu vztekliny přitom ale není zvykem, že by se tu horolezci přátelili s toulavými psy. Mera ovšem učarovala horolezcům i doprovázejícím šerpům svou osobností a vynikajícími lezeckými schopnostmi. Wargowsky se nechal slyšet, že podobného psa prý nikdy dřív nepotkali. Říkal, že Mera byla speciální a přinesla expedici štěstí. Někteří členové si dokonce mysleli, že byla požehnaná.
V jednu chvíli, když zuřil silný vítr, nebyla Mera schopná horolezce následovat a zůstala po dvě noci sama uprostřed ledovce. Všichni si byli jistí, že to pes nemůže přežít. Dva šerpové se ale museli vrátit jejím směrem a narazili na ni. Za jejich povzbuzování se Meře podařilo překonat obtížnou sekci, a tak se mohla znovu přidat k výpravě a pokračovat s ní ve výstupu.
Když se konečně horolezci ve dvě ráno vydali na vrchol hory, Wargowsky nechal Meru spát ve svém stanu. Údajně spala až do rána, ale pak se vydala v jejich stopách a dostihla je. Terén, který horolezci zdolávali sedm hodin, zvládla fena překročit za pouhé dvě hodiny.
Na posledním hřebeni běžela fena před horolezci, kteří se v takové nadmořské výšce pohybovali pomalu kvůli řídkému vzduchu. Počasí bylo sice pěkné, stejně byste ale na teploměru naměřili -20 °C.
Po takovém zážitku, kdy se o Wargowského na sedmitisícovém vrcholu opíral pes a chtěl pohladit je jasné, že si Meru chtěl adoptovat. Vyvézt z Nepálu se mu ji nepodařilo, ale alespoň si psa adoptovala manažerka vedoucího tábora Kaji Sherpa.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).