Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Ačkoli zevnějšek této kočky může vést k domněnce, že má za blízké předky divoké kočky, není tomu tak. Jde o účelně vyšlechtěné plemeno, američanem Paulem Caseym, za použití jen domestikovaných koček. Plemenitba měla od začátku jasný cíl - vytvoření plemene, co nejvíce vzhledem podobného leopardovi, ovšem s povahou domestikované kočky.
Aby Casey dosáhl tíženého efektu, do šlechtitelského programu zařadil mnoho domácích i ušlechtilých koček z různých kontinentů, mimo jiné např. habešské kočky, manxe, siamky nebo perské dlouhosrsté kočky. Díky správné selekci zvířat s žádanou stavbou těla, dobrou chůzí a zamýšlenou kresbou srsti, se po čase zrodilo plemeno California Spangeld.
Plemeno bylo představeno v roce 1986 a díky ne zcela vhodné formě prezentace (až příliš komerčně zaměřené) se mezi chovateli setkalo s nelibostí. Dodnes existuje jen omezená skupina chovatelů California Spangeld a mimo Spojené státy se nevyskytuje.
Přitom jde o aktivní, inteligentní kočky, které si rády hrají a skoro se stejnou oblibou běhají a šplhají. Jsou to společenská zvířata, co si dobře rozumí i s ostatními kočkami i se psy. Díky své hravosti a neunavitelnosti, mohou být skvělými společníky pro děti.
California Spangeld je středně velká kočka s pružným a dobře osvaleným tělem. Ač má nohy dlouhé, díky její zvláštní, plíživé chůzi vypadají krátké. Krátká srst hladce přiléhá k tělu a zdobí ji tečkovaná, co nejvíce kontrastní kresba, která nepotřebuje moc péče.
Je škoda, že se kočka s takto zajímavým vzhledem a bezproblémovou povahou netěší větší oblibě, kterou by si jistě zasloužila. Škoda tak nevhodné zvoleného marketingového tahu, jako bylo nabízení koťat California Spangeld ve vánočních katalozích, dokonce včetně dárkového balení a mašlí.
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
