Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.
Je známo, že kontakt se psy je prospěšný lidskému psychickému i fyzickému zdraví. Canisterapie je léčebná metoda, kdy právě k takovému kontaktu dochází a má široké využití. Terapeutičtí psi navštěvují například dětské domovy, domovy důchodců, sanatoria, hospicy, ústavy pro tělesně i mentálně postižené a podobně.
Samozřejmě ne každý pes se na terapeuta hodí. Jestli ten váš vykazuje známky bázlivosti nebo agrese, zaměřte se raději na jinou společnou aktivitu. Pokud ale doma máte klidného, vyrovnaného a poslušného psího parťáka, co miluje kontakt s lidmi, můžete nad canisterapií uvažovat.
Psí terapeut musí být samozřejmě zcela zdravý a starší 15 měsíců. Na plemeni nezáleží, může jít i o křížence. Stejně tak není důležitá i jeho velikost. Ovšem vám ani psovi by neměla chybět notná dávka trpělivosti.
Krom vhodné povahy musí být pejsek i dobře socializovaný a vychovaný. Ovladatelnost by měl zvládat na jedničku. Každý povel provést napoprvé i v rušném prostředí. Nové prostředí, zvuky a situace by měl umět zvládat levou zadní packou.
V canisterapii jde o fyzický kontakt - hlazení a mazlení. To by měl pesan přijímat v klidu, trpělivě a hlavně rád i od cizích lidí. Je dobré budoucího terapeuta zvykat na jemné tahání za srst, uši nebo kůži, aby byl na situaci připravený, kdyby náhodou nastala.
V podstatě jediná speciální dovednost, kterou by měl pes terapeut zvládat navíc, je přerušení hry a polohování. Pokud byste si s tím nevěděli rady, můžete využít i některou z canisterapeutických škol, které se na to zaměřují.
Pokud si myslíte, že se svým parťákem splňujete vše potřebné a jste připraveni se do toho vrhnout, zkuste složit zkoušky, které musíte mít pro canisterapetickou praxi složené. Každá společnost může mít jiné disciplíny, nezapomeňte si tedy předem ověřit, co vás bude čekat.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).
