Pejsci tohoto malého plemene jsou energičtí a zvědaví. Milují být středem pozornosti a proto se i rádi předvádí. Jde o věrné a citlivé společníky, kteří nesnáší dobře odloučení.
Není jasné, jak toto plemeno vzniklo. Předpokládá se ale, že křížením boloňských psíků s pudly. Známé je už od 17. století a jeho původ sahá do Středomoří. Na Kubu se havanští psíci dostali se španělskými osadníky. Tady byli také dále šlechtěni a dlouho se drželi v oblibě místní šlechty. Zvrat přišel až v 50. letech 20. století, v období kubánské revoluce, kdy začali být účelně vyhlazováni novým režimem. Plemeno přežilo jen díky několika jedincům, které s sebou vzali členové šlechty, při emigraci do Ameriky. Tam se psíkům dostalo nové vlny popularity, kterou dodnes neztratili. Oblibě se těší už i u nás.
A není divu. Havanský psík je velmi veselý, hravý a učenlivý. Je mrštný, hbitý a pružný v pohybu. Dobře mu tak půjdou psí sporty jako agility, flyball nebo dogdancing. Vynikat může i v nácviku obedience. Na svého pána se citově velmi váže a jeho odloučení nese špatně. Často se u nich objevuje silná separační úzkost, pokud je jejich pán často mimo domov a těžce nese i změnu majitele. Skvělým společníkem naopak může být pro seniory. Hodí se i k dětem které mají havaňáci rádi, pokud se lidská mláďata poučí o hranicích ve hře.
Vzhledově je to malý psík se statnou konstrukcí těla, dorůstající 3 až 6 kg. Hustá přiléhající srst je dlouhá a měla by být mírně zvlněná. Může mít všechny barvy i jejich kombinace. Vzhledem připomíná vlasy a vyžaduje hodně péče. Česat by se měla každý den a často bude třeba také koupel, ideálně i s kondicionérem pro lepší rozčesávání. Tyto psíky často potkáte se sponkou nebo gumičkou na čele. Zabraňuje se tak dráždění očí a nadměrnému slzení.
Kromě péče o srst a dostatkem pohybu nebudete mít s tímto plemenem moc starostí. Obecně jde o zdravé a odolné psy. Jestli tedy netrávíte hodně času mimo domov a hledáte věrného společníka, se kterým se nikdy nebudete cítit sami, havanský psík může být tím pravým pro vás.
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
