Konec září bude ve znamení mezinárodního boje proti vzteklině

Značná část světa se již se vzteklinou vypořádala. Stále však existují země, především rozvojové, kde je tato virová nákaza pořád aktuálním problémem. I v dnešní době na vzteklinu ve světě zemře desítky tisíc lidí ročně. Po celém světě si proto milovníci zvířat připomínají 28. září jako den boje proti vzteklině.

Vzteklina je virové onemocnění teplokrevných zvířat, tedy i nás lidí. Napadá nervový systém a často končí smrtí. Přenáší se prostřednictvím infikovaných slin. Nejčastěji při pokousání, možný je ale i přenos škrábnutím. Příznaky se mohou začít projevovat během několika dní až měsíců. Patří mezi ně například změny chování, agresivita nebo nekontrolovatelné křeče. Konec onemocnění končí vždy smrtí.

V Česku se vzteklina považuje za vymýcenou už 17 let. Přesto ale stále hrozí její návrat a nadále pokračuje monitoring onemocnění, v jehož rámci se testují volně žijící zvířata jako třeba lišky, u kterých je nákaza nejčastější. Poslední zaznamenaný případ vztekliny v České republice byl právě u lišky v roce 2002. Mezi domácími zvířaty byla posledním případem kočka o rok dříve. Oficiální mezinárodní status země bez výskytu vztekliny pak máme od roku 2004. 

Ještě v 80. letech minulého století byla u nás ovšem vzteklina běžná a rozšířená po celém území. Vymýcení se podařilo především díky orální vakcinaci lišek, která probíhala intenzivně mezi lety 1989 a 2009. V den boje proti vzteklině bychom neměli zapomenout zmínit jméno českého vědce Oldřicha Matoucha, jemuž jako zatím jedinému Čechovi udělila OIE (Světová organizace pro zdraví zvířat) prestižní cenu za zásluhy při realizaci právě zmíněného vakcinačního programu. 

Ačkoli se tato smrtelně nebezpečná nákaza u nás již nevyskytuje, povinnost očkovat proti ní nejen psy, ale i lišky nebo jezevce držené v zajetí, je stále platná. Stejně tak platí povinnost přivést ke kontrole zvíře, které poranilo člověka 1. a ještě i 5. den po napadení. Ročně takto veterináři zkontrolují tisíce zvířat. 

Kromě rozvojových zemí je vzteklina aktuálním nebezpečím i v některých evropských státech, a to i v rámci Evropské unie. Týká se to zvláště zemí s velkým počtem toulavých psů. Z toho důvodu SVS (Státní veterinární správa) také varuje před dovozem bezprizorních psů neznámého původu. Lehce by se tak u nás mohla nákaza opětovně rozšířit. 

Evropská komise má plán vymýtit vzteklinu na celém svém území do roku 2030. Nezbývá nám než doufat, že v zájmu dobra ostatních i našeho se to podaří a k nám se již vzteklina nikdy nevrátí.

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.