Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Bengálská kočka

Plemeno bengálské kočky vzniklo poměrně nedávno křížením domácích a divokých koček. Díky tomuto spojení získalo vzhled připomínající kočky z pravěku, za což může hlavně jejich tečkovaná kresba.

Toto plemeno vzniklo v 50. letech v USA křížením divokých bengálských tygrovitých koček s několika druhy domestikovaných koček (koček domácích, siamských, habešských nebo barmských). Přitom s křížením se nezačalo za účelem vytvoření nového plemene, ale kvůli vědeckému výzkumu viru kočičí leukemie FeLV. Až později začali šlechtitelé využívat divokou bengálskou tygrovitou kočku k vytvoření plemene s tečkovanou kresbou.

Bengálky mají dlouhé svalnaté tělo a malou, klínovitou hlavu. Jejich malé uši míří mírně dopředu a získávají tak vzhled neustálé nastraženosti. Postupem křížení s domestikovanými kočkami obsah krve divokých koček klesl až na 10 %. Tím se eliminovaly nežádoucí vlastnosti divokých koček, zatímco jejich vzhled zůstal. Dnes už tedy mají bengálky stabilní charakter.

Ten ale stále vykazuje určité známky divokosti. Dokáží být totiž dosti svéhlavé a jen tak se nepodřídí pohodlnému a pomalému tempu života. Jsou to také stále vynikající lovci a aby byly spokojené, potřebují mít svůj prostor. To jde i v bytě, pokud budou mít dost šancí k vyžití. Jsou to zvědavé, velmi aktivní kočky a obecně mají velké sociální cítění. Díky tomu dobře vycházejí i s ostatními kočkami. Je ale nutno brát v potaz, že pokud už máte kočku, která je zvyklá na svůj klid nebo patří mezi lenivější plemena, z bengálky nadšená nebude.

Za kočičího parťáka ale bude bengálská kočka ráda. Společnost ji těší, i ta lidská. Občas dokonce stráví večer na vašem klíně. Dobrým společníkem ji může být i pes. Zato samota ji frustruje a nebude v ní prospívat. Protože stále mají divokost v krvi, je třeba, aby si koťata zvykala na lidi opravdu odmalička. To samozřejmě platí u všech koček, ale u těch bengálských dvojnásob. Zvláštností tohoto plemene je, že na rozdíl od většiny koček mají skoro všechny bengálky rády vodu. 

Péče o srst bengálky vám nezabere moc času. Naopak přílišné česání a kartáčování by ji mohlo poškodit. Srst je krátká a nápadně hustá, na dotek neobyčejně jemná. Vyjímá se svojí kresbou. Ta může být tečkovaná, kdy tečky zřetelně kontrastují s barvou podkladu, nebo mramorovaná, která také zřetelně kontrastuje a na rozdíl od ostatních mramorovaných koček má vzor protažený. 

Ujišťuji vás, že pokud si domů pořídíte bengálskou kočku, už moc klidu nezažijete. Zato vás jistě nebude sužovat nuda, protože tahle kočka vás nenechá chvíli v klidu. :)

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.