Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Kartouzská kočka

Tuto mohutně vypadající modrou krátkosrstou kočku lidé často zaměňují za tu britskou. Není se čemu divit, jsou si dost podobné vzhledem i povahou a v minulosti se spolu i křížily. Je to skvělý nenáročný společník s krásnou modrou srstí.

Jasný původ kartouzské kočky není znám, existuje ale několik hypotéz. Co však víme jistě, je, že existují zmínky o modrých krátkosrstých kočkách už z 16. století z Říma a Francie. V 18. století se pak už název Kartouzská kočka pravidelně objevoval v knihách a článcích ve spojení s modrými kočkami z Paříže. 

Povídá se, že toto plemeno pochází z izolovaného kopcovitého kraje Francie nazývaného Grand Charteuse, kde žije Řád kartouzských mnichů, který již od nepaměti ve svých klášterech chová modré kočky. Těžká dostupnost kraje by opravdu mohla vysvětlit populaci blízce příbuzných a silně se sobě podobajících koček, žádné důkazy k tomu ale nemáme.

Kartouzská kočka se opravdu velmi podobá britské modré krátkosrsté kočce. Největšími rozdíly jsou tvar hlavy a postavení a velikost uší. Ty má kartouzská kočka velké a dosti špičaté. Jinak je to středně velká až velká, mohutně stavěná kočka působící robustním dojmem. Velké kulaté oči mají zlatožlutě měděnou až jantarovou barvu. Lesklá srst poněkud odstává od těla a na omak je jemná. Barvu má pouze modrou, ale může být ve všech možných odstínech. Při narození má na srsti většina koťat slabou kresbu, která s dospíváním pomalu mizí. 

Kartouzská kočka se té britské z části podobá i co do charakteru. Je přátelská a dobře naladěná, s vyrovnanou a klidnou povahou. Ráda si hraje a šplhá, ale oproti jiným plemenům není tak aktivní. Dobře se snáší s ostatními kočkami i se psy a pro děti může být skvělým kamarádem. Když se jí totiž něco nelíbí, spíš sama odejde, jen málokdy vytáhne drápky. Stejně tak i svůj jemný hlas používá jen výjimečně. Kartouzská kočka nepatří mezi ty kočky, co potřebují společnost po celý den. S klidným svědomím tedy můžete odejít do práce a nechat ji doma samotnou. 

Dá se říct, že díky vyrovnané nekomplikované povaze se kartouzská kočka hodí i pro začátečníky v chovu koček. Je to vážně nenáročný samostatný společník. Díky její hravosti a přátelskosti se s ní jistě nudit nebudete, na druhou stranu po vás ale nebude vyžadovat pozornost a nechá vás v klidu odejít do práce. V chodu domácnosti její příchod zkrátka neucítíte tak dramaticky, jako tomu může být u jiných plemen. Navíc oproti jiným kočkám skvěle zvládá i změny, ať už jde o stěhování nebo příchod nového (zvířecího i lidského) člena rodiny. Je škoda, že se kartouzská kočka těší oblíbenosti stále hlavně ve Francii a Belgii. Povahově je totiž vážně úžasná.

Související články

Hormonální antikoncepce i pro zvířata?

Pokud máte doma psí nebo kočičí slečnu a neplánujete ji začlenit do chovu, období hárání či mrouskání je pro vás mnohokrát stresující. Možná jste tedy už přemýšleli, jestli jí nezačít podávat antikoncepci. Pokud ano, tady máte pár informací, které by...

Láska až za hrob? I kočky jsou jí schopny

Rčení láska až za hrob se většinou spojuje se psy. O kočkách se tvrdí, že až tak vázané na člověka nejsou, a tak by tu lásku u nich nikdo moc neočekával. Tahle kočka je ale důkazem toho, že i ony jsou schopny ke člověku přilnout opravdu silně.

Mýty a fakta o kočkách

Jak dobře znáte svoji kočku? Připravila jsem pro vás malý kvíz, kde si můžete své znalosti prověřit. Tipnete si správně, co z tvrzení je pravda a co jen mýtus? Některé informace vás možná překvapí.

Aby pes ani v zimě nezahálel

Zatímco majitelé „gaučáků“ zkracují v zimě (zvlášť v mrazech) procházky na minimum, chovatelé sportovně a lovecky založených plemen si takovou pauzu dovolit nemohou. Tito pejsci plní energie se zkrátka potřebují vyřádit, ať už venku leží sníh, nebo...

Jak u morčete správně hlídat přísun vitaminu C

Nezkušený chovatel morčat by si mohl myslet, že jejich strava nepodléhá nijak zvlášť složitým pravidlům. Je pravda, že péče o morčátko příliš komplikovaná není, přesto je však nutné, právě co se stravování týče, hlídat, aby zvířeti nechyběly důležité...

Jak psi cítí bolest

Psi instinktivně svou bolest skrývají. I proto panovalo ve vědeckých kruzích dlouhou dobu přesvědčení, že stejně jako ostatní zvířata bolest necítí. Jak tomu je ale ve skutečnosti a jak se posunul vědecký a potažmo i etický pohled na bolest zvířat?

Jak přežít Silvestra s mazlíky

Ať už máte doma kočku nebo psa, Silvestr pro vás asi není tím nejpohodovějším svátkem. Mazlíci se často bojí hluku a záblesků, kterých je v tuto noc nespočet. Pokud jste ještě nepřišli na to, jak svého chlupáče zklidnit, nebo mu průběh noci alespoň co...

Psí historie VII.: Krásný Joe

Pes, kterého historie a literatura zná jako Krásného Joea, pocházel z Meafordu v Ontariu. Jeho životní příběh se odehrál v 19. století, ale za srdce dokáže vzít dodnes. Ne nadarmo se stal inspirací pro knižní bestseller, který si celkem rychle našel...