Manx, tedy manská kočka, je starobylé, přirozeně vzniklé plemeno žijící na ostrově Man jako lovec myší i oblíbený domácí mazlíček. K nevýraznému zevnějšku obyčejné domácí kočky působí jejich extrémně krátký, nebo dokonce téměř žádný ocas jako pěst na oko.
Nejnápadnější na manxovi je jistě právě jeho ocas. Nebo lépe řečeno to, že mají ocas extrémně krátký (tzv. “stumpy”), nebo ho nemají vůbec (tzv. “rumpy” nebo “rumpy-riser”). Spousta lidí si díky tomu myslí, že kočky tohoto plemene mají díky tomu problémy s rovnováhou a skákáním, ale není tomu tak. Manské kočky nemají v pohybu žádné omezení.
Kořeny má manská kočka na britském ostrově Man, od kterého je také odvozeno její jméno. Plemeno vzniklo přirozeně, spontánní mutací, která vedla k narození bezocasého kotěte někdy před čtyřmi stoletími. Bezocasá kočka se pak dále rozmnožovala a šířila tak na ostrově svůj genofond, až tu bylo více koček bez ocasu než s ním.
Časem manxe objevili milovníci koček a začali je z ostrova exportovat. Na výstavě v USA se objevili už v roce 1830, v Evropě pak roku 1890. Díky extrémnímu zájmu o bezocasé kočky vláda ostrova založila v 50. letech státní chovnou stanici, aby zastavila úbytek koček, a dodnes je tu manská kočka oficiálně chráněná.
Povahově jsou manxové přítulné kočky, ze kterých vyzařuje klid. Dobře vycházejí s ostatními zvířaty i s lidmi a dětmi. Některé mají ovšem sklon upnout se na jednoho člena rodiny. Jsou to chytré kočky, lehce je naučíte aportovat papírové kuličky i chůzi v postroji. Jako kontrast k jejich klidu a vyrovnanosti působí hravost, která přetrvává do vysokého věku.
Vzhledově vypadají jako klasické domácí kočky. Mají středně velké silné tělo a zadní nohy zřetelně delší než přední. Co se týče ocasu, je pět různých délek. Od úplného, přes různě dlouhé nekompletní ocasy až po žádný. Srst může být krátká nebo polodlouhá ve všech přírodních barvách.
Pokud netoužíte po žádné exotice, ale přeci jen chcete kočku něčím zajímavou, přitom přátelskou, vyrovnanou a zároveň hravou, může být pro vás manx tím pravým.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).
