Kárový závod v jižních Čechách

Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.

Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Závod pořádal Horst a Ingrid u nich doma. Krásnej statek, spousta místa, příjemný zázemí.
Celej podnik vznikl jako setkání starších musherů (především německy mluvících) a z toho vyplývá, že na startu byly pouze týmy. Takže odpadly miliardy individuálních kategorií.
Ale asi z mladších řad byl přece jen trochu tlak a tak v současnosti jsou otevřeny tyto kategorie: 4, 6, 8 a kolo.

Trať není nikterak obtížná, jsou zde dva přejezdy silnice, ale nic složitýho. Vzhledem k tomu, kde se to jede, je to jedna velká rovina. 97% se jede po loukách, ke konci je krátká pasáž lesem. Takže na tlapky luxus. Bohužel, když dlouho před závodem prší, tak ty louky stojí za to :-) Ale to nějak tak k podzimu patří - být od blata.

 

Obě kola šli pejsci stejně vyrovnaně. Robben s Inou to bez problému odlídrovali. A i přes čtvrtý místo jsem spokojen - před náma byli jen sprinťáci a to žádní nazdárci. Časový rozdíl jsem čekal daleko větší, než na konci byl. I když Patrick jel jen šestku a přejel nás jak sáňky - jelikož to bude jedna z mých mnoha konkurencí na MS v kategorii 6 psů mid-distance, je to minimálně k zamyšlení.

Michal byl s Ushi na tom časově po prvním kole na vteřinu stejně jako Tamara s Raulem (kluk z mého vrhu Junior x Taby 2011), ale v neděli se trošku posnažil a sjel jí. Nakonec tedy jako jediný z Čechů (rozuměj ze 3 lidí na startu) bral medaili - bronzovou.

Jako příjemný bonus bylo v ceně startovného (35 EUR) jídlo a pití po celou dobu závodu. V sobotu se peklo sele, jehně a kuřata. Večer kapela a navíc tombola, kde se dalo vyhrát od propisek, přes toustovač, postroje až po volné startovné na Border Rush (přivezl sám osobně ředitel závodu Radek spolu s Annou a Jackem) a pěkný MTB kolo. No, mně vyšlo přesně to, co jsem chtěl :-) Takže i v tomto směru mega spokojenost.

Fajn víkend, jen škoda, že neumím německy :-)

Zdraví Martin Vrtěl

Kompletní výsledky najdete zde.

Kategorie: spřežení 8 psů
1. kolo: 6700 m - 13 min 51 sec - 29,02 km/hod - záznam z Garminu zde
Tým: Robben + Iines, Cocu + Ibra, Hazard + Víťa, Figo + Deco
2. kolo: 6700 m - 13 min 44 sec - 29,27 km/hod - záznam z Garminu zde
Tým: Robben + Iines, Cocu + Ibra, Hazard + Víťa, Figo + Deco
Celkem: 13,4 km - 27 min 35 sec
Průměrná rychlost: 29,14 km/hod
Umístění: 4. z 8-mi

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.