Když se řekne mini pes, většině z nás hned vyvstane na mysli právě čivava. A ještě aby ne, vždyť jde o nejmenší psí plemeno na světě. Oblibě se těší v zahraničí i u nás a bývá častou volbou pro lidi toužící po psovi, kteří zároveň nemají velké časové nebo prostorové možnosti.
Čivavy nesou jméno podle místa svého původu – mexické provincie Chihuahua. Zde a po celé Střední Americe se tito mini psíci volně vyskytovali už za časů Toltéků. Žili původně v norách, indiáni je však chytali a domestikovali. Domorodci jsou dokonce čivavy popisovány jako ochránci zemřelých náčelníků ve světě duchů. K nám byl první jedinec dovezen v roce 1971, tedy 29 let po uznání plemene Mezinárodní kynologickou organizací.
Jak čivavy vypadají, asi dlouze popisovat nemusím. Váhově se pohybují od pouhých 500 gramů do 3 kg. Charakteristická je pro ně jejich jablíčkovitá hlava a kulaté výrazné oči. U těchto psíků můžeme mluvit o velkém duchu v malém těle. Mívají velké sebevědomí a odvahu. Kvůli svému malému vzrůstu ovšem mají i mnoho důvodů ke strachu. Cizím lidem většinou nedůvěřují, a pokud podceníte socializaci v raném věku, může se objevit agrese.
Jinak jsou to ale přátelští a inteligentní společníci, kteří se většinou zafixují na jednoho člověka. Ke všem členům rodiny se ale chovají velmi mile a přítulně. Většinou, pokud jsou dobře socializovaní, dobře vycházejí i s ostatními psy, i když přednost dávají společnosti další čivavy. Ani s kočkami nemívají problém. Znám dokonce jednu čivavu žijící v kočičím depozitu s asi 15 kočkami, která do smečky skvěle zapadla. Ačkoli se o čivavě většinou mluví jako o kabelkovém psu, spousta z nich miluje procházky a některým, pokud jsou zvyklé, nedělá problém ani delší výlet.
Co do délky srsti a její barvy si vybere snad každý. Existují krátko i dlouhosrsté variety ve všech možných zbarveních a odstínech. Pozor si ale musíme dát u merle, tzv. mramorového zbarvení. Dva jedince této barvy je u nás zakázáno křížit, protože dědičnost mohoucí za tento atraktivní vzhled srsti s sebou nese i vážná zdravotní rizika. V některých zemích je dokonce merle zbarvení u čivav zakázáno, je bráno jako týrání a přísně trestáno. Mezinárodní kynologická organizace každopádně toto zbarvení u čivavy nepovoluje, a pokud si tedy pořídíte takto barevnou čivavu, nikdy nemůže mít průkaz původu. K dosažení merle zbarvení se totiž musela čivava křížit s jiným plemenem. Nepůjde tedy nikdy o čistokrevného a tzv. “papírového psa” a nikdo vám ani nezaručí, že se jedná o zdravého jedince bez vrozených vad. Většinou jde o produkty množíren a jejich pořizování bych rozhodně nedoporučila.
Čivava dokáže být skvělým a oddaným společníkem, pokud budete v její výchově důslední. Díky své velikosti vám bez problému může dělat společnost i na cestách. Miluje hry a hodí se také k dětem, i když jim musíte důsledně vysvětlit, že je při hře třeba opatrnosti, aby psíkovi neublížily. U malých dětí je proto nutná zvýšená opatrnost. Tito psíci jsou zatížení poměrně časnou kazivostí zubů, na což bychom měli také brát ohled před jejich pořízením. Pokud se ale rozhodnete pořídit si čivavu, jistě nebudete litovat.
Jediné, co kočičí mrňousové opravdu potřebují, je jejich matka. Ne všichni mají ale takové štěstí, že ji mají. O takové kotěcí sirotky se pak musíme postarat sami, a to nejde bez speciálního mléka pro koťata. Víte ale, že není vhodné jenom pro ně?
Teriéři dokážou být pěkně svéhlaví a tvrdohlaví, to ale neplatí o tomto mini plemeni vzhledově velmi připomínajícího jorkšíra. Říká se, že australský teriér zdědil od teriérů jen ty nejlepší vlastnosti. Ačkoli největší oblíbenosti se těší v zemi svého...
Toto plemeno, vděčící za své jméno hlavnímu městu Turecka Ankaře (původně Angoře), je jedno z těch nejstarších. Možná dokonce nejstarší polodlouhosrsté plemeno vůbec. Přesto se do centra pozornosti dostalo až celkem nedávno.
Facebook i Instagram je plný zajímavých profilů ke sledování. Je jich tolik, že se v nich člověk lehce ztratí. Máte rádi kočky, ale nechcete jimi mít zahlcenou celou zeď? Vyberte si ty nejlepší. Tady je 5 nejzajímavějších a nejsledovanějších koček...
Většina z nás si dovolenou plánuje se psem. S kočkou to ale tak jednoduché není. Do kempu, penzionu ani hotelu ji s sebou nevezmeme. Jak ji tedy v době dovolené zaopatřit?
O psích hrdinech uslyšíte celkem často, jsou ale i kočky, které riskovaly vlastní životy, nebo se jinak zasadily o to, aby někoho zachránily. Ať už vlastní koťata, psí parťáky, nebo lidské členy rodiny. Podívejte se na pár takových příběhů.
Drbání, krvavé skvrnky na kůži a vykousaná srst? Pokud jste si něčeho takového všimli u vašeho potkana, pravděpodobně má některého z parazitů, kteří žijí v potkaní kůži. Co s tím lze dělat a jak to lze léčit?
Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé...
Léto je tady! A s ním i drobné úrazy, které se nejen nám, ale i našim psím miláčkům můžou přihodit ve městě či na výletě. Co by tedy rozhodně nemělo chybět ve vaší letní lékárničce?
Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Nebojte, nejste v tom sami. Většina majitelů psů neví, o co jde, dokud se s tím u svých miláčků nesetká. Stejné to bylo i v mém případě. Přitom syndrom mrtvého, nehybného nebo také mrtvého ocasu není nic úplně...
Má váš pes citlivé zažívání, trpí alergiemi, nebo potravinou intolerancí? Nebo chcete prostě jen vsadit na prevenci? Řešením pro zajištění správné výživy a hydratace může být takzvané mokré krmivo, tedy jednodruhové masové konzervy. V čem je hlavní...
Letní horka dokáží proměnit městskou zástavbu v rozpálenou betonovou džungli. My dvounožci se můžeme zchladit sladkou zmrzlinou, limonádou nebo si odskočit do bazénu, ale co naši chlupáči? Dnes bych vám ráda poradila pět aktivit, kterými můžete...
