Nekuřte u zvířat

Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a nezodpovědně. To by samo o sobě tolik nevadilo, jenomže můj přítel pracoval v hospodě a byl silný kuřák, zapálil si i doma.

Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a nezodpovědně. To by samo o sobě tolik nevadilo, jenomže můj přítel pracoval v hospodě a byl silný kuřák, zapálil si i doma.

Dixi bydlel s ním, chodil s ním do práce, a my jsme si říkali, jak je skvělé, že není přes den sám, ale tráví čas se svým pánem a je mezi lidmi. Dali jsme na rady typu: „Pes je nízko nad zemí, tam se kouř nedrží!“ Dnes už vím, že je to nesmysl. Bohužel mi až příliš pozdě došlo, že Dixi toho za den „vykouří“ skoro stejně, jako můj přítel.

Když se ani ne po roce objevily první problémy, mysleli jsme si, že jde o psí chřipku. Dixi se nám takříkajíc složil, měl čenich plný hlenu, podrážděné oči, zadýchával se, přehříval, nechtěl jíst ani své oblíbené granule a zhubl na kost. Tenkrát začalo naše nekončící kolečko návštěv veterinárních ordinací. Dostal antibiotika, po dvou dnech začal jíst a chodit. Ale hleny nezmizely.

Během následujícího roku a půl jsme mu dávali ještě další tři různé druhy antibiotik. Veterinářka nás tehdy neupozornila, že spolu s nimi musíme psovi podávat i probiotika. Ani nedbala na pečlivé zaléčení po dobrání antibiotik. Takže se nám sice povedlo zmírnit nejakutnější zánět, ale zároveň jsme nedostatečnou péčí a nevědomostí snížili Dixiho imunitu a narušili mu střevní mikroflóru. Začal mít velmi špatnou srst i stolici. Po roce bojů, kdy jsem se marně snažila dosáhnout toho, aby se u Dixiho nekouřilo, nebo přesvědčit rodiče, abych si mohla vzít psa domů, jsme se s přítelem rozešli. Jediné, co jsem mohla dělat, bylo brát psa na dlouhé procházky a tajně ho brát k sobě do pokoje. Říkala jsem si, že týdenní pobyt u mě pro něj bude jako lázně. Ve skutečnosti byl ale ve stresu a stýskalo se mu po pánovi, rozhodně se mu neulevilo. Tak jsem začala šetřit na pořádné vyšetření a kvalitní hypoalergenní krmivo.

Výlohy na různé doktory mě přišly minimálně na 20 000 Kč. Například odebrání vzorku z čenichu a odeslání na rozbor do Londýna vyšlo na 5 000. A nestačilo udělat to jen jednou. K tomu navíc musel jíst další prášky. Nejhorší je, že se tím nic nevyřešilo.

„Problémy vašeho psa vyvolala s nejvyšší pravděpodobností alergie. Ta způsobila zánět sliznice v dutinách. My ale nemáme šanci zjistit, na co je váš pes alergický, protože se mu postupem času vytvořil druhotný zánět, který postoupil až do krku. Plíce jsou naštěstí zdravé, ale ledviny jsou přetížené a bude potřeba je do budoucna kontrolovat. Podle mě je váš pes na 99 % alergický na cigaretový kouř. A i kdyby nebyl, dým z cigaret ho dráždí a způsobuje otok a další nežádoucí reakce sliznice,“ vysvětloval veterinář.

I to jedno procento nejistoty stačilo k tomu, aby můj bývalý přítel dál kouřil v bytě. Až letos, když zemřel jeho 14 let starý kocour, jako by prozřel. Chodí si zapálit na balkón. Dnes je Diximu 7 let a konečně se mu lépe dýchá. Stačilo pár týdnů úplně bez kouře.

Jestli někdo máte podobnou zkušenost, napište mi ji a pomozte mi přesvědčit i ostatní, aby příliš často nebrali svá zvířata do zakouřených prostor. Ona nemohou odejít, není to k nim fér.

Související články

Poznáte, když kočku něco bolí?

O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.

Jak zajistit morčátku maximální komfort

Morčata patří k nejčastějším mazlíčkům, které rodiče pořizují dětem. Jsou totiž podstatně méně náročná na péči než kočka či pes. Mezi hlodavci zase vynikají svojí společenskostí, mazlivostí a bezproblémovostí. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od...

Záhada kočičích jazyků

Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.

Dog racing: Psí závody pro neúnavné běžce

V Česku poměrně nový psí sport zvaný dog racing „připlul“ do Evropy ze zámoří. Zatímco v USA je tento sport výhradně pro teriéry, v našich končinách se mu mohou věnovat prakticky kterákoliv psí plemena, včetně kříženců. A v čem že toto závodění spočívá?

Když vám kočka nechce pít

Kočky jsou známé svou malou chutí k pití. To ale neznamená, že pravidelný a hlavně dostatečný příjem tekutin není pro jejich zdraví potřebný. Víte, jak můžete kočičce zvýšit chuť k pití?

Jak pečovat o srst domácích hlodavců

Možná by vás to před koupí hlodavce nenapadlo, ale i u těchto domácích mazlíčků je záhodno myslet na péči o srst. Na českém trhu seženete řadu produktů, které vám tuto starost usnadní a navedou vás, jak na to.