Tažní psi I: Sibiřský husky

Sibiřský husky je nádherné psí plemeno. Je to pes v pohybu. Hbitý, silný a svérázný. I pro tyto jeho vlastnosti se objevuje zapřažený za saně nejednoho mushera. Říká se, že všichni psi, kteří rádi táhnou, jsou na psí spřežení vhodní, sibiřský husky ale saně miluje. Co dalšího o sibiřském husky víme?

Pokud se vám líbí tak jako mně, určitě vás bude zajímat, jací vlastně tito krásně malovaní psí chlupáči jsou. Podle některých zahraničních statistik patří sibiřský husky mezi první dvacítku nejoblíbenějších psích plemen na světě. K jejich oblíbenosti bezpochyby přispěl i televizní seriál Hra o trůny, který si právě sibiřského huskyho vybral jako svého maskota.

Jak ale říkají chovatelé tohoto okouzlujícího chundeláče, sibiřský husky je svéráz a rozhodně není pro každého.

Je to pes, který miluje pohyb. Nejen z tohoto důvodu se využívají stejně jako další čistokrevná plemena s posvěceným rodokmenem od FCI (Mezinárodní kynologická federace) jako např. aljašský malamut, grónský pes a samojed velmi často k tahu ve všech jeho variantách – od saní po koloběžky.

Všichni tito psi, a zvláště sibiřský husky, vynikají neskutečnou a téměř nekonečnou energií, kterou potřebují někde uplatnit. Desítky kilometrů denně pro ně nejsou problém. Jen tak je neutaháte. A naše česká závodnice v psích spřeženích, Monika Mundilová, o nich dokonce říká, že jsou “nerozbitní”.

Rozhodně to tedy nejsou psi, kteří by se s vámi celý den rádi váleli na gauči. Velkou výhodou a jedním z důvodů, proč si je lidé pořizují, je, že z vás tito psí chlupáči bezpochyby udělají aktivnějšího člověka. Pokud toužíte po životní změně, jste rádi venku a máte rádi přírodu, může pro vás být husky tou pravou příležitostí.

Ovšem pozor. Vedle toho, že je sibiřský husky hyperaktivní psisko (já tomu říkám turbo-pes), je také velmi chytrý a zároveň atletický. Tato kombinace pak způsobuje, že pokud nedostane potřebnou zátěž od vás, najde si jiné cesty a způsoby, jak se zabavit. Husky je známý utíkač. Miluje objevování okolí. A nějaký ten plot pro něj není žádný problém.

Sibiřský husky má svou hlavu a umí tak být pěkně tvrdohlavý. Potřebuje pravidelný výcvik a řád, který ho dělá šťastným. Abyste ho vychovali, nemusíte být kdovíjakými kynology, ale určitě musíte na tohoto pejska mít čas. Spoustu času, a to jsem nezmínila ještě třeba péči o jeho krásný kožich... Zároveň jsou to nejvěrnější psi, jaké si vůbec umíte představit. Jsou oddaní svému pánovi až za hrob. I proto to není úplně typický rodinný pes. Nejšťastnější je, když žije ve smečce.

To byl stručný úvod o tomto tažném plemeni. Také se vám tak líbí?



 

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.