Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Turecká kočka van

Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.

Turecká kočka van je plemeno přírodní, vyvinulo se tedy samo bez zásahu člověka. Došlo k tomu, jak už název vypovídá, v Turecku, na úpatí hory Ararat – konkrétněji v téměř izolované oblasti, kolem jezera Van. Jak se sem tyto kočky dostaly, o tom se historie nezmiňuje. Spekuluje se o tom, že by to mohli být potomci polodlouhosrstých čínských koček, které sem doputovaly po hedvábné stezce.

Nicméně do Evropy, byly první turecké kočky, dovezeny roku 1955, kdy dvě přítelkyně navštívily tuto oblast a zdejší divoké polodlouhosrsté kočky, je naprosto ohromily. Není divu, jsou to stvoření opravdu krásná a elegantní, s velmi zvláštním zbarvením – mají dva fleky na hlavě a stejně zbarvený ocas. Jedna ze společnic, dvě kočky odchytila a odvezla je s sebou domů do Anglie. Šlo o pár převážně bílého zbarvení, s charakteristickými červenými skvrnami. Společně s dalšími, později dovezenými, kočkami od jezera Van, založily chov Tureckých koček van v Evropě. Roku 1971 už bylo plemeno uznáno v Anglii i v Evropě.

Tyto kočky mají poměrně zvláštní náturu, a pokud člověk s kočkami nemá moc velkou zkušenost, může mu jejich chování připadat nepředvídatelné. Proto jejich chov není zcela vhodný pro začátečníky. Turecké kočky van bývají velmi zaměřené na člověka, ovšem pokud se k nim v jejich očích budete chovat nelaskavě, dají vám to razantně najevo. Člověk, který se v kočkách dobře vyzná, dokáže vždy z držení těla chlupáče vyčíst, co se mu zrovna honí hlavou. Zkušenosti jsou k jejich chovu potřeba i z důvodu, že klid a vyrovnanost jim rozhodně nejsou vlastní.

Turecká kočka van mívá sklon velmi silně přilnout k jedné osobě, které pak projevuje svoji veškerou lásku a náklonnost. Pokud jsou v domácnosti další lidští obyvatelé, jejich společnost bude sice taky vyhledávat, projevy lásky si ale schová jen pro toho jednoho vyvoleného.

Dobrých vlastností nemá toto plemeno pomálu. Jsou to kočky aktivní, rády si hrají a loví. Nechybí jim ani notná dávka odvahy. Nezaleknou se jako většina ostatních koček ani vody. Naopak se mezi nimi najdou i takové, které ji dokonce vyhledávají a plavou nejen za kořistí, ale i pro radost.

Setkali jste se už s tímto poměrně vzácným a komplikovaným plemenem? I když jeho chov nese svá úskalí, není pochyb o tom, že stojí za to.

 

Související články

Pes diabetik – jak se o něj starat

Cukrovka není jen velmi rozšířené tzv. civilizační onemocnění u lidí, ale mohou jí trpět i naši čtyřnozí parťáci. Odhaduje se, že cukrovkou trpí zhruba 1 pes z 200. Pokud si ten váš od veterináře odnese tuto diagnózu, nebojte, není to konec světa....

Vyvracíme mýty ve výživě psů

Výživa psů je opředena celou řadou mýtů a polopravd. V tomto článku společně s nutričním specialistou Britu, Martinem Kvášem, uvádíme na pravou míru nejčastější mýty, které kolem psí výživy kolují. Jak je to s těmito mýty doopravdy?   

Zásady správného krmení psů

Chovatelé psů si dnes již většinou velmi pozorně hlídají správné složení a kvalitu krmiva, které dávají svým domácím mazlíčkům. Kromě toho je u krmení potřeba dodržovat také několik zásad, které pomohou zabránit mnoha nepříjemnostem, jako jsou...