Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.
Turecká kočka van je plemeno přírodní, vyvinulo se tedy samo bez zásahu člověka. Došlo k tomu, jak už název vypovídá, v Turecku, na úpatí hory Ararat – konkrétněji v téměř izolované oblasti, kolem jezera Van. Jak se sem tyto kočky dostaly, o tom se historie nezmiňuje. Spekuluje se o tom, že by to mohli být potomci polodlouhosrstých čínských koček, které sem doputovaly po hedvábné stezce.
Nicméně do Evropy, byly první turecké kočky, dovezeny roku 1955, kdy dvě přítelkyně navštívily tuto oblast a zdejší divoké polodlouhosrsté kočky, je naprosto ohromily. Není divu, jsou to stvoření opravdu krásná a elegantní, s velmi zvláštním zbarvením – mají dva fleky na hlavě a stejně zbarvený ocas. Jedna ze společnic, dvě kočky odchytila a odvezla je s sebou domů do Anglie. Šlo o pár převážně bílého zbarvení, s charakteristickými červenými skvrnami. Společně s dalšími, později dovezenými, kočkami od jezera Van, založily chov Tureckých koček van v Evropě. Roku 1971 už bylo plemeno uznáno v Anglii i v Evropě.
Tyto kočky mají poměrně zvláštní náturu, a pokud člověk s kočkami nemá moc velkou zkušenost, může mu jejich chování připadat nepředvídatelné. Proto jejich chov není zcela vhodný pro začátečníky. Turecké kočky van bývají velmi zaměřené na člověka, ovšem pokud se k nim v jejich očích budete chovat nelaskavě, dají vám to razantně najevo. Člověk, který se v kočkách dobře vyzná, dokáže vždy z držení těla chlupáče vyčíst, co se mu zrovna honí hlavou. Zkušenosti jsou k jejich chovu potřeba i z důvodu, že klid a vyrovnanost jim rozhodně nejsou vlastní.
Turecká kočka van mívá sklon velmi silně přilnout k jedné osobě, které pak projevuje svoji veškerou lásku a náklonnost. Pokud jsou v domácnosti další lidští obyvatelé, jejich společnost bude sice taky vyhledávat, projevy lásky si ale schová jen pro toho jednoho vyvoleného.
Dobrých vlastností nemá toto plemeno pomálu. Jsou to kočky aktivní, rády si hrají a loví. Nechybí jim ani notná dávka odvahy. Nezaleknou se jako většina ostatních koček ani vody. Naopak se mezi nimi najdou i takové, které ji dokonce vyhledávají a plavou nejen za kořistí, ale i pro radost.
Setkali jste se už s tímto poměrně vzácným a komplikovaným plemenem? I když jeho chov nese svá úskalí, není pochyb o tom, že stojí za to.
Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Někteří psi nesou nový lidský přírůstek do rodiny těžce. Minule jsme si ukázali, jak je na tuto situaci připravit ještě před příchodem miminka domů a dnes se podíváme na samotné seznamování.
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
