Jak vlci zachránili Yellowstonský park

Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém tak rozsáhlé oblasti.

Vše začalo v roce 1995, kdy pracovníci Yellowstonského parku během roku vypustili do přírody 31 vlků šedých a dále do jejich života nijak nezasahovali. I když počítali se změnami, jistě ani v nejmenším nečekali, jakou kaskádu ekologických změn způsobí. Dodnes jsou ekologové udivováni pokračující vlnou přímých i nepřímých důsledků tohoto kroku v celém ekosystému.

Díky tomuto jednorázovému zásahu člověka se ekosystém parku stal mnohem komplexnějším a začal neobvykle prosperovat. Přítomnost vlků vyvolala stále se rozvíjející kaskádový efekt mezi zvířaty a rostlinami. Jako když hodíte z kamenitého svahu oblázek, který strhne cestou dolů lavinu.

Populace vlků se stabilizovala na počtu asi stovky jedinců. To mělo za následek snížení výskytu sobů, kteří do té doby neměli v parku žádného přirozeného predátora. Objevily se i nové zvířecí druhy z kategorie masožravců i býložravců. Změnil se dokonce i dominantní druh býložravce v oblasti - již zmíněného soba nahradil bizon a prosperovat začala i populace medvěda grizzlyho. Losi se naproti tomu z oblasti stáhli. Vítanou změnou byl i návrat bobra (před vypuštěním vlků zde žila pouhá jedna kolonie).

Všechny tyto změny v životě zvířat měly blahodárný vliv i na místní vegetaci, která do té doby poměrně strádala. Jelikož od 30. let, kdy tu byl vlk vyhuben a populace losů a sobů se přemnožila a v zimě příliš nemigrovala. To se neblaze projevilo na vegetaci mladých vrb, osinek a bavlny. Tato skutečnost měla zas neblahé důsledky na bobry, kteří pro přežití zimy vrby potřebují.

S návratem bobrů pokračoval dále kaskádový efekt změn. Začali stavět nové přehrady a rybníky, které mají vliv na proudovou hydrologii. Dokážou tak dokonce vyrovnat sezónní rozdíly a navíc poskytují studenou a zastíněnou vodu rybám, zatímco zarostlé vřesoviště na břehu poskytuje útočiště zpěvným ptákům.

 

 

 

Související články

Pes diabetik – jak se o něj starat

Cukrovka není jen velmi rozšířené tzv. civilizační onemocnění u lidí, ale mohou jí trpět i naši čtyřnozí parťáci. Odhaduje se, že cukrovkou trpí zhruba 1 pes z 200. Pokud si ten váš od veterináře odnese tuto diagnózu, nebojte, není to konec světa....

Vyvracíme mýty ve výživě psů

Výživa psů je opředena celou řadou mýtů a polopravd. V tomto článku společně s nutričním specialistou Britu, Martinem Kvášem, uvádíme na pravou míru nejčastější mýty, které kolem psí výživy kolují. Jak je to s těmito mýty doopravdy?   

Zásady správného krmení psů

Chovatelé psů si dnes již většinou velmi pozorně hlídají správné složení a kvalitu krmiva, které dávají svým domácím mazlíčkům. Kromě toho je u krmení potřeba dodržovat také několik zásad, které pomohou zabránit mnoha nepříjemnostem, jako jsou...