Kočka divoká se vrací
Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Spousta z nás má esenciální oleje v oblibě, ať už jen kvůli vůni, nebo jejich léčivým účinkům. Aromalampu či difuzér má doma každý druhý. Víte ale, jaké účinky mají tyto vonné látky na vaše kočky, a že jim mohou vážně uškodit?
Pokud chceme éterické oleje (EO) používat zodpovědně, měli bychom si předem zjistit bezpečnost jejich užití. Kočky jsou součástí naší rodiny, a proto bychom na ně neměli zapomínat ani jako na součást našeho životního prostředí. Esenciální oleje mohou při špatném používání uškodit nejen nám lidem, ale také - a dokonce o dost více - kočkám, které jsou k nim daleko náchylnější. Jsme přeci jen jejich strážci a pečovatelé, proto je na nás, abychom jim zajistili zdravé prostředí k životu, což se zdaleka netýká jen kvalitní stravy či dostatku pozornosti.
Důvodem, proč kočkám éterické oleje vadí, je skutečnost, že postrádají enzymy, které tyto oleje rozkládají. Jde zejména o důležitý enzym zodpovědný za detoxikaci jater glukuronosyltransferázu. Jejich játra a ledviny tak nedokážou určité látky EO syntetizovat. Díky omezenému metabolismu je proto použití aromaterapie u koček velmi omezené. Vystavení kočky esenciálním olejům pak může způsobit toxickou reakci viditelnou i na krevních testech. Může také dojít k otravě, těžkému poškození jater, ledvin, nebo neurotoxickému působení.
Nepleťte se. Jen proto, že jsou esenciální oleje přírodními složkami, nedělá to z nich zdravé nebo dokonce automaticky prospěšné látky. Bezpečnost použití každého éterického oleje je založena na obsažených biochemických složkách a stejně tak se liší i toxické reakce na něj. Navíc zvířecí aromaterapie se od té lidské liší a má vlastní bezpečnostní opatření. Mezi pro kočky toxické EO patří citron a tea tree, mentol a eukalyptus je považován za škodlivý (hrozí poškození jater). Mezi nejběžnější potenciálně škodlivé EO patří i borovice, bříza, máta, skořice, hřebíček, citrusy, tymián, oregano, levandule nebo ylang ylang. Riziko samozřejmě souvisí taktéž s kvalitou oleje, koncentrací a způsobem kontaktu.
Jaké mohou být symptomy toxické reakce na tyto látky? Všimnout si můžete jedné nebo více z následujících reakcí a nemusí se vyskytnout neprodleně po kontaktu:
Vyhněte se proto jakéhokoli vnitřního užití EO kočkou. Pozor i například na olizování vašich rukou po jeho použití. Stejně tak i kontaktu s kůží (platí i pro používání v čistících prostředcích např. na podlahy, kde hrozí kontaminace kůže i vnitřní užití následným olizováním tlapek). Váš kočičí mazel by neměl být ani v místnosti s difuzérem, jelikož se tak váš kočičí přítel dostává do styku s chemickými složkami silic (nejenže je vdechuje, ale ulpívají i na kůži/srsti). Případně, pokud i přesto chcete difuzér za přítomnosti kočky použít, měla by být místnost dobře větraná a kočka by měla mít možnost ji opustit. Lepší volbou je ovšem osobní difuzér, aromaterapeutické šperky nebo místní aplikace pro vlastní potřebu.
A nemyslete si, že kočka opustí vždy místnost sama, pokud by jí vůně vadila. Může ji zrovna zajímat aktuální dění v místnosti, může zkoumat nový pach, může ji zaujmout světlo difuzéru nebo vycházející pára z něj atd.
Dobrou zprávou je, že existuje několik alternativ k esenciálním olejům, které můžete omezeně používat i ve společnosti svých kočičích parťáků. Patří mezi ně květinové vody (hydrosoly známé také jako hydroláty) a bachovy esence. Hydrosoly jsou naproti éterickým olejům rozpustné ve vodě a lze je u koček použít (zředěné) i k ošetření malých povrchových ran, jako je absces, zánět nebo svědění. K tomu se hodí hydrosol levandulový, heřmánkový nebo měsíčkový. Doporučuje se k tomu roztok zředěný s vodou 1:7.
Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Takzvané pet friendly kanceláře, kde si zaměstnanci mohou do práce přivést svého psa, jsou čím dál modernější. Trend se ovšem nezastavuje jen u psů, v některých firmách si zvířátko pořídí dokonce nastálo. Vedle rybiček dělají pracantům společnost...
Název psinka je vám možná povědomý, znáte ale přesnější charakteristiku tohoto zákeřného virového onemocnění? Vezmeme to pěkně od historických kořenů po současnost.
Pravděpodobně mezi svými přáteli máte i někoho s cukrovkou. Víte ale, že tímto onemocněním trpí poměrně často i psi a kočky?
Pro jedny děsivá noční můra, pro druhé ráj na zemi. To jsou kavárny, kde vám společníky dělají kočky.
Jistě při shánění vánočních dárků myslíte i na své kočičí členy domácnosti. Ostatně kdyby ne, oni by vám to nikdy neodpustili :).
Víte, jaké sny mají vaši domácí mazlíčci? Tato otázka zajímala kromě mě i nemálo vědců, kteří přicházejí s různými hypotézami. Tipnete si, o čem se zdá vašim čtyřnohým parťákům?
Psincový kašel je infekční onemocnění horních cest dýchacích, velmi často se vyskytující právě na podzim a na jaře. Víte, jak ho poznat a jak před ním svého čtyřnohého parťáka chránit?
Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.
Pokud váš pes žije celoročně venku, je třeba mu k tomu zřídit vhodné podmínky. Jeho bouda musí být dobře zateplená a musí být i dobře konstruovaná. Zde je pár tipů, jak na to.
Minule jsem se s vámi podělila o mé názory na kastrace obecně a vyjmenovala výhody a nevýhody tohoto zákroku u fen. Teď se pojďme podívat, jak je to u psů.
Kastrace je stále celkem ošemetné a velmi konzultované téma. Já vám dnes představím fakta o tomto zákroku a o jeho důsledcích a podělím se také o svůj názor.