Portréty oblíbených plemen doma i ve světě - Sibiřská kočka

Ačkoli se vzhledem a do jisté míry i povahou podobají norským lesním a mainským mývalím kočkám, nejsou sibiřské kočky tolik populární. Mimo Rusko a bývalé země východního bloku je totiž celkem málo známá a nevyskytuje se příliš často. U nás ovšem máme dobrou (i když ne zrovna nepočetnou) chovnou základnu.

O původu sibiřské kočky se toho moc neví. Předpokládá se ale, že na Sibiři se tyto krásné kočky s huňatými ušními štětičkami a lesklou polodlouhou srstí vyskytovaly už od nepaměti. Jejich předky zřejmě budou angory nebo norské lesní kočky, které se smísily s místními domestikovanými domácími kočkami s krátkou srstí.

Ve srovnání s norskou lesní kočkou má ta sibiřská výrazně kulatější a kratší hlavu. Obě plemena ale spojuje jejich vášeň ke šplhání. U sibiřské kočky neuspějete s dotěrným mazlením, i když pozornost, péči i hlazení si užívá. Za každé okolnosti se ale snaží udržet si svou důstojnost. Dokáže být dobrým parťákem psovi i dětem, pokud se určí hranice a kočka bude mít svůj prostor a klid. Má totiž klidnou a příjemnou povahu. Díky svému divokému původu ovšem nejen že je to kočka otužilá, je i dosti vynalézavá a samostatná. A na rozdíl od většiny ostatních plemen se nebojí vody.

Výhodou tohoto chlupáče je, že jeho srst je samočistící, odpuzující vodu i nečistoty. Péče o ni tedy nezabere mnoho času. Naopak nadměrné kartáčování by ji mohlo poškodit a uvolnit příliš mnoho podsady. Bohatě stačí vykartáčovat ji jednou týdně a pročesat kritická místa, kde jsou tendence k tvoření chomáčů, jako za ušima, na hrudi nebo mezi předníma i zadníma nohama. S norskou lesní kočkou je spojuje i styl línání, tedy intenzivní, ale krátké pouštění chlupů na jaře. To je jediný čas, kdy kožíšek potřebuje zvýšenou péči, aby se uvolněné chlupy z podsady nezapletly do krycí vrstvy srsti.

Za ideál krásy se u tohoto středně velkého osvaleného plemene považuje krátká trojúhelníková hlava s širokým nosem. Na rozdíl od mainské mývalí a norské lesní kočky můžete sibiřskou kočku potkat nejen v přírodních barvách, ale například i v čokoládové či lilové barvě. Vyskytuje se i s himalájskými odznaky, ta už je ale uznávaná jako sesterské plemeno něvská maškaráda.

Máte někdo srovnání sibiřské a norské lesní kočky? V čem se nejvíce podobají a v čem se naopak zcela liší?

Související články

Zásady správného krmení psů

Chovatelé psů si dnes již většinou velmi pozorně hlídají správné složení a kvalitu krmiva, které dávají svým domácím mazlíčkům. Kromě toho je u krmení potřeba dodržovat také několik zásad, které pomohou zabránit mnoha nepříjemnostem, jako jsou...

Autem se psem? Pohodlně a bezpečně!

Čtyřnohý kamarád je pro mnohé z nás nedílnou součástí rodiny, a proto bychom ho chtěli mít po svém boku i během svých dobrodružství, výletů a dovolených.  Možností, jak cestovat, je celá řada. Auto je často nejpohodlnější a velmi praktická...