Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Dříve bylo toto onemocnění srdce přisuzováno jen určitým čistokrevným plemenům. Dnes se už ale může vyskytnout i u kříženců. Další z nemocí, která nám připomíná, jak důležité jsou pravidelné preventivní kontroly u veterináře.
Hypertrofická kardiomyopatie (neboli HCM) je získaná choroba srdce. Krom koček jí mohou trpět i lidé, méně často pak psi nebo prasata. Na srdci se projeví zesílením srdeční svaloviny na úkor komor. Sval roste směrem dovnitř, předsíně se zvětšují a komory smrskávají. Nedovedou tak čerpat do těla dostatek okysličené krve. Nedostatek kyslíku pak způsobuje poškození orgánů.
Jak se onemocnění předává nebo dědí zatím není zcela známé. Nedávné studie však objevily gen zodpovědný za vznik či zesílení HCM. Původ genetické choroby je zatím prokázán u mainské mývalí kočky a nově i u plemene ragdoll. Nejčastěji pak touto chorobou trpí britské kočky, již zmíněné mainské mývalí a ragdoll, dále norské lesní, něvské maškarády, devon rex nebo german rex. Rostoucí tendence k HCM ovšem existuje i u jiných plemen a rozšířena je i mezi klasickými domácími kočkami.
Nejvíce ohrožené jsou mladé kočky ve věku 1-5 let. Onemocnět ale mohou i kočky starší deseti let. V takovém případě jde ovšem o sekundární hypertrofickou kardiomyopatii související obvykle s nemocemi stáří.
Ačkoli nejde o vrozené onemocnění, vzhledem k potvrzené dědičnosti a zjištěnému jedinému genu odpovědnému za abnormální změny srdce, ho můžeme považovat za dědičnou genetickou vadu. Kočky se již narodí s chybnou genetickou výbavou, která započne pomalý rozvoj nemoci. U chovných koček rizikových plemen by se proto mělo pravidelně provádět kardiologické vyšetření.
A jak tedy HCM u své kočky poznáme? Především dodržujte pravidelné kontroly. Ty totiž mohou u mladé kočky odhalit srdeční šelest (který se objevuje u 40-50 % případů koček s HCM). V takovém případě je pak potřeba podrobné vyšetření srdce, které odhalí jeho příčiny. U každé kočky se může onemocnění projevit odlišně. V pokročilejším stádiu může docházet například k ochrnutí zadních končetin, otoku plic, často také dochází k efuzi dutiny hrudní (vytváření tekutiny mezi plícemi a hrudní stěnou).
Čeho si můžete všimnout vy, je časté břišní dýchání s otevřenou tlamou. Navíc si kočka bude snažit ulevit lehem na hrudním koši s nataženým krkem, pootevřenou tlamičkou a masivním břišním dýcháním. V tomto stádiu už ale má značné množství tekutiny v hrudníku. Do té doby nemusí mít kočka žádné příznaky nebo jsou tak nepatrné, že si je s HCM těžko spojíte. Patří mezi ně například skleslost, letargie, rychlá a častá únava, sporadický kašel, který si lehce spletete s nutkáním ke zvracení, dušnost, mdloby, úbytek svalové hmoty nebo snížená chuť k jídlu.
K odhalení nemoci pak pomůže vyšetření EKG (pokud má kočka arytmii), RTG hrudníku ke zhodnocení velikosti srdce a plic a především je třeba provést echokardiografické vyšetření srdce. Starší kočky by pak měly mít ještě změřený krevní tlak a stanovenu hladinu hormonů štítné žlázy. Kvůli možnosti absence příznaků je ale HCM u kočky často objeveno náhodou na preventivní prohlídce, při rentgenu u jiných obtíží, občas ale bohužel dojde i k náhlému úmrtí.
Jde o nemoc doživotní, dnes už ale existuje několik léků, které při zodpovědném výběru po důkladném vyšetření dokáží významně prodloužit život a hlavně zlepšit kvalitu života kočky. Závisí ovšem na pokročilosti onemocnění a individuálním stavu kočky. Pokud HCM objevíte včas, vhodně zvolené léky ji dokáží život prodloužit o 2-4 roky. Nevyhnete se ovšem pravidelným kontrolám u veterináře i kardiologa. Je totiž potřeba provádět kontrolní vyšetření krve a upravovat léčbu.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.