Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Jaká strava by mohla být pro psy (i kočky) přirozenější než syrové maso. Není to ale tak jednoduché, jak se může zdát. I přirozená strava musí být bohatá a vyvážená.
Taky pozorujete trend poslední doby vracet se ke kořenům a brát větší ohled na naši planetu? Mě osobně to moc těší. Čím dál víc domácností začíná fungovat na principech zero-waste a non-toxic a nezapomínáme ani na zvířata. Spousta chovatelů dnes už krmí BARFem. A co že to vlastně je?
Zkratka B.A.R.F. se dá vyložit několika způsoby. Tím nejčastějším je Bones and Raw Food (kosti a syrová strava). Můžete se ale setkat i s výkladem Born Again Raw Feeders (znovuzrozen krmit syrově) a několika dalšími. Vždy ale zazní zásadní slůvko Raw - syrový.
Jde o metodu výživy našich domácích šelem tím pro ně nejpřirozenějším způsobem. Psi mají se svými vlčími předky stále mnoho společného, nevyjímaje trávicí ústrojí. Jejich zuby jsou stále schopné zabít (špičáky) a sežrat (stoličky) kořist, tedy rozdrtit maso i kosti. Vlci svůj jídelníček obohacují o ovoce, zeleninu, bylinky, trávu a kořínky. Ať už sami nebo v obsahu žaludku ulovené kořisti. Proto ani my dnes nesmíme zapomínat mazlíkům k flákotě masa přidávat i další syrové ingredience a zajistit jim tak bohatou a vyváženou stravu, aby dobře prospívali.
Vhodnost syrové stravy u psů potvrzuje i fakt, že produkce trávicích enzymů v žaludku je aktivována přísunem čerstvého masa. Proto čím méně kvalitní granule nebo konzervy jsou, tím je krmná dávka větší. Obsahují malé procento masa, tudíž se psovi do žaludku dostane velký podíl rostlinných složek a nedochází k dokonalému strávení. Krmivo psem z velké části prostě jen bez užitku projde. Potrava navíc zůstává v zažívacím traktu déle, čímž může docházet k množení bakterií a parazitů či k zažívacím problémům.
Výhodou BARFu je i to, že vždy přesně víte, co psovi či kočce do misky dáváte. Za zmínku jistě stojí i omezená tvorba zubního kamene díky okusování kostí a žvýkání masa. A jen opravdu vzácně se u tohoto typu krmení u zvířete setkáte s nechutenstvím.
Můžete mít obavy, že byste nebyli schopní mazlíkovi sami namíchat ten správný poměr k vyváženosti stravy. Pak si stačí uvědomit, že ona vyváženost se počítá v rámci týdnů, ba dokonce měsíců. Stačí tedy střídat několik druhů masa (50-60 % krmné dávky-KD), přidávat kosti (20-30 % KD), přílohy v podobě ovoce, zeleniny, bylinek, případně i obilnin (20-30 % KD), občas podat vnitřnosti a nezapomenout na nějaký ten přírodní doplněk (oleje, semínka nebo ořechy, vejce, mléčné výrobky atd.).
Zeleninu i ovoce je možné podávat v sušené a mleté podobě. Mnoho pejsků takto upravené ovoce s nadšením přijímá i ve formě pamlsků. Řešení je tu i pro psy, kteří zeleninu odmítají, nebo jim z nějakého důvodu chybí vláknina. Pro ně je tu třeba konopná vláknina jako jemně mletá směs, kterou po smíchání s masem skoro ani nezaregistrují. Mezi nejčastější doplňky patří rybí a rostlinné oleje, které jsou potřebné a lépe stravitelné (plus více zdraví prospěšné) než živočišný tuk. Přírodní doplňky seženete též k podpoře růstu kloubních chrupavek, které jsou vhodné podávat především u velkých plemen, v zátěži a v době růstu. Populárními doplňky jsou též mořské řasy, spirulina, ostropestřec nebo yucca. Doplněk pak už volíte podle individuálních potřeb psa. Můžete jím podpořit rekonvalescenci či imunitu, detoxikovat játra apod. Pokud se rozhodnete jít přírodní cestou a BARFovat, nezapomeňte i doplňky volit přírodní, bez přídavku konzervantů, barviv a jiných nepotřebných látek.
Kdo z vás už BARFuje? Byly začátky těžké, nebo se spousta majitelů obává komplikovanosti krmení zbytečně? Podělte se o své zkušenosti, třeba se vám podaří přesvědčit některé váhavce, kteří se k BARFu zatím nerozhodli.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.