Hemingwayovy polydaktylní kočky

Ernesta Hemingwaye jistě znáte jako držitele Pulitzerovy ceny, Nobelovy ceny za literaturu a jako autora světoznámých románů Stařec a moře nebo Komu zvoní hrana. Znáte ho ale i jako milovníka a obdivovatele koček?

Nejeden umělec se zamiloval do těchto stvoření a hledal v nich inspiraci pro svá díla. Mezi ně patřil i Ernest Hemingway. Právě on je autorem známého přísloví “Jedna kočka nevyhnutelně vede k další”. Choval jich vážně hodně (v některých obdobích prý až 60!) a obdivoval na nich především, stejně jako já, jejich nezávislost. Jeho kočky byste na při bližším pohledu poznali. Na předních tlapkách, a některé i na zadních, totiž měly místo pěti prstů šest nebo i více - byly polydaktylní. Dodnes můžete o víceprstých kočkách slyšet jako o Hemingwayových kočkách. Jinak se jim říká i mittens, anglicky palčáky. Šestý prst totiž připomínal právě palec.

První šestiprstou kočku jménem Snowball dostal Hemingway darem od námořního kapitána, který mu ji daroval jako kuriozitu. Říká se, že se tyto víceprsté kočky do Ameriky dostaly z Evropy v koloniální éře a jejich zvláštní odchylka jim prý měla pomoci držet rovnováhu na palubě lodi. Ale kdo ví, kolik je na tom pravdy. Námořníci si ale vždy na lodích kočky drželi, pro štěstí a na hubení myší. Věřili, že štěstí přináší především ty šestiprsté. Vzhledem k velkému počtu koček, které Hemingway choval, není divu, že se tato abnormalita v kolonii rychle rozšířila. Gen pro mnohoprstost teď mají všechny Hemingwayovy kočky, ale fyzicky se projeví jen asi u poloviny.

V Hemingwayově domě v Key West na Floridě, který je otevřený veřejnosti už od 60. let, můžete dodnes potkat potomky jeho koček, které žijí v rezidenci (sloužící i jako muzeum) a podle autorovy poslední vůle o ně musí být dobře pečováno. Pokud byste do Hemingweyova domova někdy zavítali, nezapomeňte se podívat i na jeho zahradu. Každá kočka, která vilu obývala, tam totiž má svůj pamětní kámen.

Je tradicí místním kočičím obyvatelkám dávat kuriózní jména po známých osobnostech nebo filmových postavách. Narazit tu tak můžete třeba na Charlie Chaplina, Pabla Picassa nebo Sophii Loren. O místní chov je pečováno zodpovědně. Většina koček je kastrovaných, ročně se tu proto narodí jen kolem dvou vrhů.

Návštěva to musí být jistě zajímavá. Už jen kvůli tomu velkému počtu kočiček, které tu potkáte. Byl jste tam někdo? Podělte se o své zážitky.