Toto plemeno, vděčící za své jméno hlavnímu městu Turecka Ankaře (původně Angoře), je jedno z těch nejstarších. Možná dokonce nejstarší polodlouhosrsté plemeno vůbec. Přesto se do centra pozornosti dostalo až celkem nedávno.
Turecké angory jsou půvabné kočky s inteligentním výrazem. Jsou to aktivní extroverti s vyloženě sociální povahou. Ačkoli nejpůvodnější a donedávna jedinou uznávanou barvou je čistě bílá, dnes jsou už chovány ve všech tzv. přírodních barvách. Znakem a pýchou koček tohoto plemene je polodlouhá srst na dotek jemná jako hedvábí.
O jejich původu vypovídá dostatečně jejich jméno. Do Evropy se z Turecka první exempláře dostaly zřejmě na počátku 17. století na lodích italských obchodníků. V té době měly turecké angory bílou srst a žluté nebo modré oči. Díky svému elegantnímu a hlavně exkluzivnímu vzhledu, který se výrazně lišil od dosud známých domácích krátkosrstých evropských koček, byly často dávány darem šlechtě. V tu dobu měly všechnu pozornost kočičího světa, především pak na francouzském dvoře.
Na konci 19. století pak začalo jejich křížení s jinými kočkami. Takto vzniklí jedinci měli ještě luxusnější a žádanější vzhled. Tito kříženci, předkové perských dlouhosrstých koček, tak přebrali angorám všechnu slávu. Dokonce chybělo málo, aby plemeno úplně vymřelo. Turci si svého plemene ale velmi vážili a pomocí chovného programu angory zachránili. Nějaký čas se ani nesměly vyvážet do zahraničí. V 50. letech se ale několika Američanům povedlo sehnat pár jedinců, kteří se stali základem chovu, jak ho známe dnes v Evropě a ve Spojených státech. Popularita angor pak začala opět stoupat.
A ještě že tak. Byla by škoda, kdyby tyto krásné a extrémně zvídavé kočky vymizely. Jejich majitelé jistě potvrdí, že stačí chvíle a naučí se otevírat dveře nebo kuchyňská dvířka či aportovat kuličky. Vše, co překročí práh domova, také musí být podrobeno jejich podrobné inspekci a musejí to schválit. Je jedno, jestli jde o obyčejný nákup nebo třeba o návštěvu.
Pokud se rozhodnete angory chovat, počítejte s tím, že vám zaberou dost času. Velmi si cení lidské společnosti a jsou také dost hravé. Dlouhé chvíle o samotě nesou velmi špatně. Vyžadují sice hodně pozornosti a lásky, oplatí vám to ale ve stejné míře. Jako lék na osamělost jsou ideální. Jsou to praví parťáci a skvělí společníci.
Máte doma tureckou angoru? Je na vás fixovaná a nechce se o vás ani dělit, jak to u tohoto plemene někdy bývá?
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
