Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb podraz jako hrom! Dva dny před začátkem mistrovství se najednou místo stávajících fotek na webu objevily nové, s malinko vyšším strništěm. Na mé dotazy směrem k organizátorům bylo odpovězeno cca v tom smyslu, že výměna fotek nemá žádný důvod a že terény jsou stejné. Bohužel ovšem tytéž jako na fotkách nebyly…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb podraz jako hrom! Dva dny před začátkem mistrovství se najednou místo stávajících fotek na webu objevily nové, s malinko vyšším strništěm. Na mé dotazy směrem k organizátorům bylo odpovězeno cca v tom smyslu, že výměna fotek nemá žádný důvod a že terény jsou stejné. Bohužel ovšem tytéž jako na fotkách nebyly…
K tréninkům jsme dostali kus naprosto čisté hlíny, ke které měla naše koordinátorka komentář, že terény na stopy budou jen malinko jiné. Ono „malinko“ bych přirovnala k Davidu a Goliášovi, prostě nebe a dudy. Dnešní terény na stopy byly taková malá noční můra – stébla obilí, v podstatě jen lehce upravené strniště, a hlavně úplně mokrá hlína, skoro až bahno, které se nabalovalo na boty takovým způsobem, že jsem hned měla o deset kilo navíc… Ještě ke všemu jsem si zapomněla vlastní holínky, takže mi půjčil své Honza Jirásek od Míši Kuncové – Honzo, díky! :-) A nebýt i jeho deštníku, asi by mě touto dobou vytahovali Švédové vsáklou do jejich oranice…
Míša měla poslední stopu ve své skupině. Jaguár hodně ověřoval, kvůli čemuž dostal hodně bodů dolů. Předměty všechny výborně, ale i tak výsledek 85 bodů. Martin zvýšil skóre českého týmu na 93 bodů a Víťa Holan přispěl k celkovému českému výsledku skvělými 91 body. Na stadionu mezitím odkousal Luděk Šilhavý, 81 bodů je mj. výsledkem urvání se z rukávu při kontroláku.
Více dnes už asi nenapíšu, jsem tak vyfoukaná ze stop, že necítím bolestí hlavu, snad jsem si neuhnala nějakou chřipku, která se podle mne o mě nyní hodně silně uchází… Tak zase zítra :-)
Pozdrav od českého týmu všem,
Draha Mašková :-)
Už dávno nemusíte nechávat své psy doma, když se rozhodnete strávit dovolenou na vodě. Mám pro vás pár postřehů, které se vám mohou hodit, pokud se chystáte vzít čtyřnohého šílence do raftu nebo kánoe. Zeptala jsem se na zážitky mé kamarádky Veroniky,...
Můžete mít sebekrásnějšího psa, ale když ho na snímku bude obklopovat špatně zvolené pozadí, dobrou fotku neuděláte. Váš načechraný bišonek mezi pytli od granulí a starými ponožkami nikoho neoslní, stejně jako černá šmouha v křoví pod hvězdným nebem...
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
