Norský lundehund, tedy norský ptačí pes, není ani tak oblíbené plemeno, jako hlavně vzácné. Na celém světě žije jen něco kolem 1500 jedinců. Několik z nich byste našli i u nás v České republice. U toho ale jejich výjimečnost nekončí. Mají i několik abnormálních vlastností, jaké byste u žádného jiného plemene nenašli.
Tito zvláštní psi byli speciálně vyšlechtěni a vychováni k lovu papuchalků a alkounů (vodních ptáků). Z toho důvodu mají několik velmi zvláštních a pro jejich určení i praktických tělesných odchylek. Mají třeba abnormálně ohebný krk, díky čemuž dokáží zvrátit hlavu až na hřbet. Umí také uzavřít zvukovod, aby jim do uší nenatekla voda nebo nenapadala hlína. Jako jediní psi mají také víceprsté tlapky - mají 6 prstů a 8 polštářků. Všechny používali k přidržování se na skalnatých útesech při lovu papuchalků. Díky volnějším vazům v ramenních kloubech zas dokáží roztáhnout nohy natolik, že se hrudníkem opřou o zem.
Všechny tyto tělesné abnormality norskému ptačímu psovi pomáhaly lovit ptáky v jejich norách. Dnes už je ovšem využití tohoto plemene čistě společenské. Chovatelé si velmi cení jejich energického temperamentu, ostražitosti a ochranitelských tendencí, ale i milé a přizpůsobivé povahy. S velkou oblibou hlasitě štěká, takže i když má rád cizí lidi, oni (hlavně sousedé :)) nemusí mít rádi jeho. Přesto je to ale vynikající rodinný pes, společenský a mazlivý. Na zavolání se ochotně vrací a rád pánovi při všem asistuje. Nemá sklony útočit, krom hnízdících ptáků, což je ovšem vzhledem k jeho historii pochopitelné.
Při výchově u norského lundehunda nejlépe funguje vlídné zacházení. Je třeba ho také dostatečně zabavit, aby se nenudil a nezačal se vzpouzet. Je totiž inteligentní, velmi čilý a mazaný. Dokáže být ale i dosti tvrdohlavý a svéhlavý. Ač jde o houževnaté plemeno, které může bez problému žít celoročně venku, rádi tito psi lenoší doma.
Jde o pejsky opravdu malé. Váží kolem 5-7 kilogramů a většinou nepřerostou 38 centimetrů. Už jste měli to štěstí a norského ptačího psa viděli? Jeho fyzické dovednosti jistě stojí za to vidět naživo, jen těžko si lze představit psa, který dělá provaz.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).
